„Dělníci, kteří dávali do pořádku okolní terén, se na mě obrátili s tím, že pod trávníkem v zemi našli zakopaný nějaký předmět. Zavolali jsme tedy do Muzea města Brna a ti nám potvrdili, že se jedná o hraniční kameny a že je to rozhodně zajímavý kus historie Brna,“ uvedl ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.

Muzejníci potvrdili, že se na tomto místě hraniční kameny skutečně nacházely. „Zjistili jsme, že se nachází přibližně v těch místech, kde se už zhruba dvě stě let uvádí, že kameny jsou a my jsme je v těch místech i vztyčili,“ dodal.

Festival planet na Hvězdárně akce Světlušky.
Stovky lidí spolu s obřími modely Sluneční soustavy rozsvítily Kraví horu v Brně

Starší objevený kámen u hvězdárny tvořil od roku 1811 jeden z rohů nepravidelné linie tehdejší hranice mezi katastry obce Žabovřesky a územím velkostatku Křížovníků, jimiž byli nazýváni johanité ze Starého Brna. Nejstarší záznam o znovunalezeném kameni z roku 1811 je uložen v Moravském zemském archivu, kde je dochován zápis hraniční inspekce popisující místa rozhraní katastru Křížovníků v roce 1824. Komise tento hraničník umístěný v těsné blízkosti prachárny brněnské pevnosti č. 4 identifikovala dle nápisu A.F.Z. 1811. Na dnešním kameni se nápis nezachoval, byl totiž v neznámé době poškozen. Čitelná je zde jen číslovka I, rozlišující hraničník od dalšího kamene A.F.Z.

Dříve hrad, dnes zámek Dolní Kounice nabízí současný vlastník k bydlení, zvažuje i prodej.
Chcete zámek? Majitel prodává ten v Dolních Kounicích a říká: Cena je lidová

V roce 1850 proběhlo rozšíření hranic města Brna, kdy se Křížovnické území stalo součástí nově konstituované městské aglomerace. Někdy po tomto roce byl původní kámen nahrazen novým s nápisem STB (Stadt Brünn) a číslem 18. Hranice zde vydržela do roku 1919, kdy vzniklo „Velké Brno“ a okraj města se tak posunul výrazně dál. Kameny ale zůstaly na svém místě a o několik desetiletí později byly použity na zpevnění základů chodníku.

Hraniční kameny z Brna jsou známy již z pozdního středověku, ale jejich pravidelné umisťování v terénu bylo realizováno až v 18. a zejména 19. století v souvislosti s vyměřováním Tereziánského a později Josefinského katastru.