Zlatý prach v hodnotě až 140 tisíc korun denně vyprodukuje aktivní sopka Mount Erebus nacházející se na Antarktidě. Vědci podle serveru IFL Science zjistili, že pravidelné výtrysky plynu jsou plné drobných krystalů o velikosti méně než dvacet mikrometrů. Podle odhadů expertů vulkán za den vyvrhne až osmdesát gramů zlata.

Výzkumný tým také vypozoroval, že zlatý prach se dál šíří do dalekého okolí. Stopy částic objevil v ovzduší až do vzdálenosti tisíc kilometrů od sopky.

Turistka spadla do indonéské sopky Kawah Ijen.
Za fotku zaplatila životem. Turistka spadla do kráteru indonéské sopky

„Mount Erebus má neobvyklé chemické složení magmatu,“ vysvětlila britskému deníku Metro vulkanoložka Tamsin Matherová z Oxfordské univerzity. Dodala, že sopka produkuje plyny po celý den, jelikož jako jedna z mála má v kráteru trvale aktivní lávové jezero. To podle ní neustále bublá od roku 1972.

Matherová dále upřesnila, že lidé by si pod vyprodukovaným zlatem neměli představovat nugety známé například z nálezů během zlaté horečky v Kalifornii. „Jsou to jen chemické sloučeniny,“ uvedla.

Pohled zblízka na Mount Erebus:

Zdroj: Youtube

Ačkoliv Mount Erebus má jedinečné magma, výtrysky zlata nejsou unikátní. Podle Matherové je možné podobný jev pozorovat u mnoha jiných sopek. Spolu s nimi se do ovzduší uvolňují i další drahé kovy, například měď.

Deník The Guardian napsal, že například Etna v Itálii denně uvolní v plynech zhruba dvacet tun mědi a deset kilogramů zlata.

Využití pro zelenou energii

Těžba kovů uvolněných z vulkánů je ovšem složitá, spíš nemožná. „Problémem je, že pokud by se odčerpaly, budou velmi zředěné,“ sdělila Matherová. Navíc nelze zpracovávat plyn přímo nad aktivní sopkou.

Potenciál by však podle expertů mohl být v těžbě magmatických solanek. V nich jsou uložené superkoncentrované kovy a horké tekutiny, které je možné využít k výrobě geotermální energie. Zároveň i proces těžby by mohl být uhlíkově neutrální. Podle The Guardian by se přibližně dva tisíce sopek mohlo stát solankovými doly na kovy. V Evropě by tímto zdrojem disponovalo až patnáct států.

Sopečné magma představuje potenciál neomezené zelené energie:

Zdroj: Youtube

Sopky již lidé využívají jako neomezené zdroje zelené energie. „Po celém světě slouží pro získávání přírodně ohřáté vody, případně pára z nich pohání turbíny na výrobu elektřiny,“ řekl pro Newsweek vulkanolog David Pyle z Oxfordu.

Letos na Islandu provedli i vůbec první vrt do magmatické komory. Odborníci doufají, že i magma využijí k ohřevu vody a výrobě elektřiny. Pokud projekt uspěje, mohlo by to být zlomem pro ekologičtější energetickou budoucnost.

Temná sopka poznamenaná katastrofou

Lidé znají Antarktidu především jako rozsáhlý zamrzlý kontinent. Přesto se na něm vyskytují desítky sopek, z nichž je několik aktivních. Nejvíce se jich nachází v Západní Antarktidě a v Zemi Marie Byrdové. Podle studie z roku 2017 je v oblastech 138 vulkánů.

Na Islandu vybuchla sopka. Erupce je větší než v minulosti
Pod povrchem Země se něco děje. Po staletích klidu se probouzí nebezpečné síly

Mount Erebus dosahující výšky 3794 metrů je nejvyšší činnou sopkou Antarktidy a zároveň nejjižněji položeným aktivním vulkánem na Zemi. Jméno dostala podle řeckého boha temnoty od objevitele Jamese Clarka Rosse, který ji poprvé spatřil v roce 1841 při erupci.

Sopka je nechvalně proslulá tragédií z roku 1979, kdy do ní narazilo letadlo během vyhlídkového letu 901 společnosti Air New Zealand. Při nehodě zemřelo všech 257 lidí na palubě. BBC připomněla, že na místě vraku průzkumníci nalezli fotoaparáty s fotografiemi pořízenými těsně před nárazem. Po soudních sporech s rodinami přeživších novozélandská společnost turistické cesty nad Antarktidu ukončila.