„Na staveništi pro první polovinu komunikace jsme v průběhu srpna odkryli zahloubené objekty většinou ze třináctého až patnáctého století. Byly to téměř dvě desítky kruhovitých jam, ve třech případech i s do červena propálenou pecí zřejmě potravinářského účelu,“ informoval poslední srpnový den vedoucí archeologického oddělení Masarykova muzea Jaromír Šmerda.

Kromě pece se výzkumem podařilo zdokumentovat také příkopovitý útvar. „Mohl tvořit součást ohrazení tehdejší vesnice. Jinak tomu bylo v případě tří liniových menších žlabů, jež sloužily nejspíše pro odvodnění zdejší plochy,“ vysvětlil archeolog.

Opona v Machovské Lhotě na Náchodsku čakela na svoji obnovu takřka sedmdesát let.
Léta chátrala na půdě. Vzácnou oponu s Komenským nadšenec vyčistil chlebem

Zároveň upozornil na jámy se zlomky keramiky, které jsou svým tvarem a výzdobou typické pro období třináctého až patnáctého století. „Pocházely z rozbitých keramických nádob používaných ve středověké kuchyni či při stolování. Dále jsme nalezli zvířecí kosti jako zbytky od stolu zdejších sedláků,“ přiblížil Šmerda.

Suterén či sklep

Velkou komplikací pro archeology bylo několik nedávných přívalových dešťů, které odkrytou plochu pravidelně zaplavily. Rozbahněný terén pak znemožnil další řádný průzkum. „V současné době je před dokončením první fáze výzkumu, kdy zbývá zdokumentovat především rozsáhlý objekt s množstvím keramiky až z průběhu raného novověku, zřejmě zaniklý suterén či sklep. Z již zjištěných skutečností je zřejmé, že v místě dnešní komunikace se nacházely pozůstatky po osídlení původní vesnice, jejíž definitivní rozsah a průběh hlavních cest se teprve utvářel,“ vysvětlil vedoucí archeologického oddělení.

Záchranný archeologický výzkum v centru Hroznové Lhoty.Záchranný archeologický výzkum v centru Hroznové LhotyZdroj: se svolením Jaromíra Šmerdy

Jak navíc zmiňují i Hroznovolhotští na svém obecním webu, rozvíjející se vesnici na prahu raného novověku povýšil císař Ferdinand I. na městečko. První dochovanou písemnou zmínku o vesnici zde uvádějí k roku 1371, tedy v době kdy na císařskému trůnu vládl Karel IV. a na Moravě jako markrabě jeho mladší bratr Jan Jindřich.

Mimo pozůstatky života obyvatel středověké Lhoty očekávali archeologové také nálezy už z dřívějšího, protohistorického období. „Neboť archivní zprávy hovoří v tomto prostoru o germánském osídlení. Nejzajímavější je nepochybně objev depotu mincí z pozdní doby římské. Tento předpoklad se však prozatím nepotvrdil,“ uvedl Šmerda. Zároveň připomněl, že před archeology je však ještě další fáze výzkumu při zemních pracích pro druhou polovinu nové silnice.

Mumie z půdy domu v Opavici na Krnovsku dostala jméno Čupakabra
Poklad z půdy. Zvířecí mumie dostala jméno Čupakabra, v obci se stala atrakcí

Ta by podle prvotního plánu měla být hotová do konce letošního listopadu. Nepřízeň deštivého počasí dopadající na badatelské možnosti záchranného výzkumu netěší ani silničáře. Podle vedoucího investičního úseku jižní oblasti krajské Správy a údržby silnic Libora Olšáka stavební firmě nyní zbývá v první etapě dodělat prací zhruba na šest týdnu, aby byla hotová první, větší polovina opravovaného úseku.

„Pak by ale měli archeologové prozkoumat ještě nově odkryté plochy. Termín dokončení celé stavby na konci listopadu, je tak nyní poměrně napjatý. Snažíme se, aby se všechno zvládlo. Zhotovitel kvůli tomu právě přepracovává harmonogram,“ dodal oblastní vedoucí silničářů.