Spekulací ohledně prázdné místnosti v Cheopsově pyramidě v Gíze je celá řada. Například, že tato obrovská, prázdná a stále zapečetěná místnost měla sloužit jako tajná pohřební komora pro faraona Chufua, který je známý také pod řeckou formou svého jména Cheops. V jeho sarkofágu totiž tělo faraona uloženo nebylo.

Speciální technologie podobná rentgenu

Na prázdnou komoru narazili vědci z týmu ScanPyramids v roce 2017, a to díky skenovací technologii zvané miografie, jejíž základem je detekce částic mionů. Ve studii zveřejněné v časopise Nature výzkumný tým vysvětlil, že technika funguje podobně jako rentgenové záření, které umožňuje zobrazování kostí. Vlastě se jedná o kosmický rentgen. „Díky záznamu polohy a směru každého mionu, který projde detekční plochou, může počítač rozlišit dutiny od kamene,“ napsali experti podle portálu IFLScience.

Nalezená komora je podle výzkumníků minimálně 30 metrů dlouhá, jedná se zároveň o první vnitřní strukturu, která byla ve Velké pyramidě nalezena od 19. století. Zatím není známo, k čemu sloužila. Nacházet by se měla nad Velkou galerií, tedy vzestupnou chodbou, která vede do místnosti, kde byl nalezen Cheopsův sarkofág. Sleduje podobnou trasu jako tato chodba, může být buď nakloněna nebo umístěna horizontálně.

Stavební prostor, nebo skrytá hrobka?

Podle jedné teorie, za kterým stojí archeoložka z Cambridgeské univerzity Kate Spenceová, může být prázdný prostor důsledkem způsobu, jak byla pyramida postavena. Mohla se v ní nacházet vnitřní rampa sloužící k přesunu střešních bloků do středu pyramidy. Po dostavění se prostor na místě ponechal.

Zdroj: Youtube

Další teorie hovoří o tajné pohřební komoře. Faraon totiž ve svém sarkofágu uložen nebyl. Řada vědců proto tvrdí, že důvodem je kompletní vyloupení hrobky. Jiní ale věří, že je panovník pořád ukrytý v pyramidě, jen na jiném místě. Tato spekulace se přitom objevila ještě před objevením komory.

V roce 2004 ji zveřejnili dva francouzští egyptologové, kteří své tvrzení podpořili radarovým průzkumem a architektonickou analýzou. Pyramida se podle nich vyvíjela v průběhu stavby. První z dvojice vědců Gilles Dormion tvrdil, že komora byla vybudována poté, co si stavitelé uvědomili, že původní prostor určený pro umístění zesnulého faraona neunese těžký pohřební sarkofág.

Chrámový komplex v Luxoru.
V egyptském Luxoru odkryli královskou hrobku. Vědci o ní neměli ani ponětí

V královské komoře, kde se našel prázdný sarkofág, byly nalezeny žulové kvádry, které na sobě měly několik prasklin. Dormion se domnívá, že k nim došlo během stavby a kvůli tomu do této komory nemohlo být uloženo tělo faraona. „Chufu si nechal postavit celkem tři pohřební komory. První zůstala nedokončená, druhá byla k dispozici a třetí byla poškozená. Chufu byl proto pohřben ve druhé,“ myslí si. Dle svých propočtu z roku 2004 však odborníci odhadli místo prázdné komory poměrně daleko od toho, kde byla nakonec objevena.

Zdroj: Youtube

Modernější vybavení a drony

Loni se navíc objevily další možnosti k objasnění tajemství prázdné komory. Výzkumný tým ScanPyramids oznámil, že chce pyramidu oskenovat pomocí sofistikovanějšího a modernějšího vybavení. „Plánujeme nasadit do terénu systém teleskopů, který bude mít až stokrát vyšší citlivost než zařízení, které bylo nedávno použito u Velké pyramidy,“ svěřili se a doplnili, že budou schopni vytvořit tomografický obraz tak velké stavby, jako je Cheopsova pyramida.

Výstava Rosettské desky v roce 1985
Kámen, který změnil svět. Rosettská deska pomohla rozluštit egyptské hieroglyfy

Stavba detektorů začne v momentě, kdy bude mít tým dostatečné množství finančních prostředků. Nejlepší cestou pro zkoumání prostoru by pak mělo být podle týmu vyvrtání maximálně tří centimetrové díry do stropu Velké galerie. Skrze ni by pak do prostoru mohl vlétnout dron.

Několik pohřebních komor

Velká pyramida v Gíze, neboli Cheopsova či také Chufuova pyramida, která je pokládána za symbol staroegyptské civilizace, byla dokončená kolem roku 2550 př. n. l. Postavena byla jako hrobka panovníka čtvrté dynastie Chufua. Její současná výška je téměř 139 metrů, až do 80. let 19. století se jednalo o nejvyšší lidskou stavbu na světě. Faraon v ní neměl pouze jednu pohřební komoru, ale rovnou tři umístěné v různých výškách nad sebou, jedna z nich je dokonce pod úrovní pyramidy.

Jsou to tři velké komory, králova, královnina a spodní pohřební komora. V té hlavní stojí dodnes jeho sarkofág postavený z jednoho kusu žulového kamene.  Nad pohřebními komorami jsou taky vytvořeny dutiny pro zmenšení tlaku působícího na jejich strop.