Na první pohled obyčejné šaty, ve skutečnosti se díky nim vědci dozvěděli víc o historii informování o počasí v Severní Americe v 19. století. A to díky rozluštění zmačkaného papíru obsahujícího zakódovaný vzkaz.

Vědcům se nedávno podařilo dekódovat unikátní text kletby z pozdní doby bronzové zapsaný na malé olověné tabulce:

Českým vědcům se podařilo dekódovat kletbu z doby bronzové. Na snímku je vidět struktura nalezené tabulky
Unikátní artefakt. Českým vědcům se podařilo rozluštit kletbu z doby bronzové

Na hnědé šaty s kovovými knoflíky narazila před jedenácti lety historička Rivers Cofieldová v jednom starožitnictví v americkém státě Maine. Po ohledání našla uvnitř švů sukně tajnou kapsu, ve které se skrýval zmačkaný papírek. Už tehdy podle prohlášení Národního úřadu pro oceán a atmosféru poznala, že šaty i vzkaz pocházejí z 80. let 19. století, kód ale rozluštit nedokázala. 

Nerozluštitelný kód

Text se skládal ze zdánlivě náhodných sloves a podstatných jmen. Na papírku se nacházela i čísla, každý řádek byl oddělen jinou barvou a nechyběly podivné poznámky připomínající čas. Informace o vzkazu expertka umístila na svůj blog s tím, že by byla ráda, kdyby se ho ujal „zázračný luštitel“.

Online prosba se zanedlouho stala virální a začaly se o ní zajímat lidé z celého světa. Později se záhadě začalo říkat The silk dress cryptogram (v překladu Kryptogram hedvábných šatů).

Zašifrovaná psaní posílala kdysi i královna Marie Stuartovna:

Luštitelé prolomili šifru u dopisů, které z vězení posílala Marie Stuartovna
Největší objev za sto let: Vědci rozluštili tajemství dopisů Marie Stuartovny

Nejpravděpodobnější verzí bylo, že se jedná o druh telegrafního kódu souvisejícího s komunikační infrastrukturou z 19. století. „Protože telegrafní společnosti účtovaly poplatky podle počtu slov v telegramu, staly se oblíbenými kódy pro komprimaci zprávy, které byly vytvářeny s cílem snížit počet slov,“ uvedl Wayne Chan z Manitobské univerzity.

Celá věta se tak dala nahradit jedním slovem. Příkladem je podle listu The Independent věta „Posádka je úplně opilá“, jež se dala přepsat do kódovaného slova „krimping“. Telegrafní kódy se vytvářely i pro zachování soukromí, protože je často používaly i orgány činné v trestním řízení.

Podívejte se na šaty a tajné psaní, které v nich bylo ukryto:

Zdroj: Youtube

Chan se nakonec rozhodl, že záhadě přijde na kloub. Po neúspěšné analýze 150 telegrafických knih o kódech narazil na knihu o telegrafní historii, ve které ho zaujala kapitola o povětrnostním kódu, jenž používala americká vojenská jednotka Signal Corps. 

Příkladem zprávy byl kód ve znění: „Bismark, omit, leafage, buck a bank.“ Bismark odkazoval na název stanice v dnešní Severní Dakotě, druhé slovíčko na teplotu vzduchu 56 stupňů Fahrenheita (tedy 13,3 stupně Celsia) a barometrický tlak 0,08 Hg. Třetím byl pak rosný bod 32°F (0 stupňů Celsia) a čas pozorování, kterým byla desátá hodina večerní. Kód buck informoval o jasném dni vez srážek a severním směru větru. Poslední část kódu odkazovala na aktuální rychlost větru 12 mil za hodinu (převodem 5,36 metru za sekundu) a jasný východ slunce.

Odhalil, že kryptogram je telegrafickým kódem, který používala US Army Signal Service (nyní United States Army Signal Corps) a později US Weather Bureau (v překladu americký meteorologický úřad). Nakonec si z dokumentů o telegrafních kódech počasí z roku 1892 odvodil, že zprávy na papírku pocházejí z meteorologických stanic v USA a Kanadě.

Poté už bylo rozluštění kódů poměrně snadné. Každý řádek popisoval pozorované počasí v daném místě a denní době, jež bylo telegrafními zprávami přenášeno do kanceláře Signal Corps ve Washingtonu. Zpráva začínala polohou stanice, následně pokračovala kódem pro teplotu či tlak, rosný bod, srážky nebo směr větru, oblačnost a rychlost větru či západ slunce. Pozorování zapsaná na papírku úředníci provedli v květnu 1888.

Majitelka neznámá

Některé informace i přes kryptografický úspěch zůstávají záhadou. Pořád se například neví, komu šaty patřily nebo proč se vůbec vzkaz nacházel v těžko přístupné kapse u spodničky šatů. Cofieldová pouze předložila domněnku, že se hnědé šaty nenosily na ples, nýbrž do práce. Na malém štítku uvnitř šatů našel Chan slovíčko „Bennett“, podle kterého ale zatím nenašel žádnou ženu, jež by šaty mohla nosit.

Enigma či zakódované dopisy Marie Stuartovny

Jedním z nejznámějších případů prolomení šifry je bezesporu Enigma. Šifrovací stroj, jenž dlouhé roky používalo nacistické Německo, se podařilo prolomit až britskému týmu v čele s profesorem Alanem Turingem.

Příběh geniálního matematika, který za války prolomil tajný kód, však neskončil dobře. Celý život byl pronásledován kvůli své sexuální orientaci. Za homosexualitu byl také odsouzen a musel dokonce souhlasit s chemickou kastrací. O opravdové příčině jeho smrti se do dnešních dnů vedou vášnivé diskuze.

Známým spisovatelem o záhadách nerozluštitelných kódů je Dan Brown, jenž stojí za knihou Da Vinciho kód dříve známý jako Šifra mistra Leonarda či Ztracený symbol.

V minulosti se pak podařilo rozluštit i další záhadné kódy, například šifru v dopisech, které z vězení psala královna Marie Stuartovna. Vládkyně v nich psala například o touze po svobodě či si v nich stěžovala na podmínky zajetí a své špatné zdraví.