Nejasnosti kolem totožnosti těl podtrhovalo i jejich umístění v hrobě. Na rozdíl od jiných hromadných pohřebišť, kde jsou kostry rovnoměrně uspořádány, zde byla těla podivně rozmístěna a promíchána, pravděpodobně v důsledku toho, že byla krátce po smrti do studny vhozena náhodně.

Lindy Sue Biechlerovou útočník v jejím bytě sexuálně napadl a ubodal. Policisté měli několik podezřelých, u všech se nicméně prokázala jejich nevina. Vraha se podařilo dopadnout až letos, po více než 46 letech. Ilustrační foto.
Dívku před 46 lety ubodal. Vraha teď odhalil rodokmen, policii jméno šokovalo

Po dlouhých letech nyní vědci konečně mohli pochopit, jak tito lidé zemřeli, a to díky nedávnému pokroku v sekvenování starověké DNA. Získali díky němu podrobný genetický materiál zachovaný v kostech.

Jde o aškenázské Židy

Genomy šesti jedinců ukázaly, že čtyři z nich byli příbuzní, včetně tří sester, z nichž nejmladší bylo pět až deset let. Další analýza genetického materiálu naznačila, že všech šest bylo téměř jistě aškenázskými Židy.

Vědci se domnívají, že všichni zemřeli během antisemitských násilností, které zachvátily město, a to nejspíše během nepokojů v únoru 1190 v souvislosti s třetí křížovou výpravou. „Šlo o jednu z řady náboženských válek podporovaných církví,“ popsal krveprolití středověký kronikář. Počet lidí zabitých při masakru je nejasný.

„Mám radost a ulevilo se mi, že dvanáct let poté, co jsme poprvé začali analyzovat ostatky těchto lidí, nás technologie posunula a pomohla nám pochopit tento odložený případ. Otazníků kolem toho, kdo byli tito lidé a proč si myslíme, že byli zavražděni, je nyní mnohem méně,“ uvedla v tiskové zprávě hlavní výzkumná pracovnice Přírodovědného muzea v Londýně a hlavní autorka práce Selina Braceová.

Město Norwich na východě Anglie, kde se nachází středověká studna, ve které bylo před lety objeveno sedmnáct těl.Město Norwich na východě Anglie, kde se nachází středověká studna, ve které bylo před lety objeveno sedmnáct těl.Zdroj: Wikimedia Commons, autor: Andrew Hurley, CC-BY-SA-2.0

Rozbor genetických vad

Studie také popisuje, že judaismus je především sdílená náboženská a kulturní identita, ale v důsledku dlouholeté praxe uzavírání sňatků v rámci komunity nesou aškenázské židovské skupiny často markery některých vzácných genetických poruch. Mezi ně patří například Tayova-Sachsova choroba, která je obvykle smrtelná v dětství.

Posmrtná fotografie Somertonského muže
Záhadný případ Somertonského muže: Po 74 letech prý vědec odhalil jeho totožnost

Vědci podle serveru CNN dále zjistili, že jedinci ve studni sdíleli podobný genetický původ jako současní aškenázští Židé, kteří jsou podle studie potomky středověkých židovských populací s historií především v severní a východní Evropě.

„Židovskou starobylou DNA dosud nikdo neanalyzoval kvůli zákazům narušování židovských hrobů. My jsme však až do provedení genetických analýz nevěděli, že se o Židy skutečně jedná,“ uvedl v tiskové zprávě evoluční genetik a spoluautor studie Mark Thomas, profesor na University College London.

„Bylo docela překvapivé, že původně neidentifikované pozůstatky vyplnily historickou mezeru v tom, kdy se některé židovské komunity poprvé zformovaly, a doplnily informace o původu některých genetických poruch,“ dodal Thomas.

Analýza DNA vědcům rovněž umožnila odvodit fyzické rysy batolete nalezeného ve studni. Podle studie, kterou v úterý zveřejnil časopis Current Biology, mělo pravděpodobně modré oči a zrzavé vlasy, což je rys spojený s historickými stereotypy o evropských Židech.

Oběti masakru nebo Velké vzpoury?

Ve středověkém rukopisu „Imagines Historiarum II“ vykresluje kronikář Ralph de Diceto živý obraz tehdejšího masakru takto: „Mnozí z těch, kteří spěchali do Jeruzaléma, se rozhodli nejprve povstat proti Židům, než napadnou Saracény. Proto byli 6. února [roku 1190 n. l.] povražděni všichni Židé, kteří byli nalezeni ve svých domech v Norwichi,“ napsal podle zprávy.

Studna se nacházela ve středověké židovské čtvrti Norwiche, přičemž studie uvádí, že židovská komunita ve městě byla potomky aškenázských Židů z Rouenu v Normandii, které tam pozval Vilém Dobyvatel, jenž do Anglie vtrhl v roce 1066. 

Historický odložený případ - Těla ve studni:

Zdroj: Youtube

Souvislost se vzpourou z roku 1190 však zatím není stoprocentně prokázána. Radiové datování ostatků pomocí uhlíku naznačuje, že těla skončila ve studni někdy v letech 1161 až 1216 - což je období, které zahrnuje některé dobře zdokumentované vlny antisemitského násilí v Anglii, ale také Velkou vzpouru v roce 1174, během níž ve městě zemřelo mnoho lidí.

Miguel José Viana a Manoel Pereira da Cruz. Oba muži byli nalezeni mrtví, s očima zakrytýma olověnou maskou a v dlouhých nepromokavých pláštích přes oblek, přestože nepršelo. Vyšetřování jejich smrti získalo název Případ mrtvých mužů s olověnými maskami
Záhada mrtvých mužů s olověnými maskami: Lovce UFO našli bez zranění, ale mrtvé

„Naše studie ukazuje, jak účinná může být archeologie, a zejména nové vědecké techniky, jako je analýza starověké DNA, při poskytování nových pohledů na historické události,“ uvedl v tiskové zprávě vedoucí vědecký pracovník Institutu Francise Cricka Tom Booth.

„Popis útoků Ralpha de Diceta z roku 1190 n. l. je sugestivní, ale hluboká studna obsahující těla židovských mužů, žen a zejména dětí nás nutí konfrontovat se se skutečnou hrůzou toho, co se stalo,“ dodal. 

Aškenázové (hebrejsky: אשכנזים, Aškenazim), též aškenázští Židé, jsou Židé, jejichž předkové pocházejí ze střední a východní Evropy.

V raném středověku pojmenovávali Židé, přicházející do Evropy, nové země podle zemí, které byly uvedeny v Bibli. Území dnešního Německa pojmenovali právě po biblické zemi Aškenaz. 

Aškenaz byl synem Gomera, kterého rabínští učenci ztotožnili s prapředkem Germánů. V některých dalších pramenech, včetně křesťanských, je Aškenaz ztotožňován také se Skandinávií.