Je známo, že nedostatek spánku má negativní vliv na kvalitu života. Málokdo však tušil, že to, jakým způsobem spíme, může být přímým prediktorem úmrtnosti.

Výzkum zveřejněný v časopise Digital Medicine hodnotil dvanáct tisíc studií zabývající se charakteristikami osob během spánku. Mimo jiné zkoumaly pohyby brady či nohou, dýchání nebo srdeční tep.

Klíčem je spánkový věk

Deník The Independent píše, že vědci vyvinuli systém, který využíval strojové učení k předpovězení „spánkového věku“ člověka, tedy odhadovaného věku na základě charakteristik spánku, jež souvisí s jeho zdravotním stavem.

Narcista, ilustrační foto
Mám rád sarkasmus, jsem psychopat? Temná triáda rysů osobnosti ovlivňuje humor

Pomocí systému rovněž identifikovali odchylky ve spánku, které by mohly souviset s úmrtností. Už předchozí studie přitom zjistily, že u různých poruch, například u Parkinsonovy choroby je právě spánek jednou z prvních věci, která je narušena.

Ve studii odborníci nejdříve zjišťovali, jak vypadá průměrný spánek v určitém věku. Následně pomocí strojového učení vyhodnotili data jednotlivců z dvanácti tisíc studií a předpověděli jejich spánkový věk. Na konci pak použili rozdíl mezi chronologickým a spánkovým věkem člověka k předpovědi úmrtnosti. Předpokládali přitom, že starší spánkový věk je indikátorem zdravotního problému.

Fragmentace spánku jako prediktor úmrtnosti

Nový výzkum zjistil, že vyšší spánkový věk se projevoval spánkovou fragmentací. Jde o situaci, kdy se člověk několikrát v noci krátce probudí, aniž by si to pamatoval. Liší se od toho, když si člověk své probouzení uvědomuje, jak je tomu například u poruch spánku, jako je nespavost nebo spánková apnoe.

Ilustrační snímek
Dospívání plné nenávisti zažívá každý druhý adolescent, tvrdí vědci

Vědci však stále nedokážou určit, jak přesně fragmentace souvisí s rizikem úmrtí. „Schopnost určit, proč je fragmentace spánku tak škodlivá pro zdraví, je něco, co plánujeme v budoucnu studovat," uvedl Emmanuel Mignot ze Stanfordovy univerzity.

Portál Futurity doplňuje, že mezi budoucími plány vědců jsou pokusy o přesnější predikce infarktů, mrtvice či Alzheimerovy choroby.

Špatný spánek se projevuje u stavů, jako je obezita, chronická bolest či neurodegenerace. Nedostatek spánku může rovněž způsobit zhoršenou paměť, a tedy ovlivnit schopnost přemýšlet a zpracovávat informace. Dlouhodobé důsledky nedostatku spánku zahrnují deprese, srdeční infarkt, sníženou plodnost či obezitu.