Původně se předpokládalo, že zemědělec objevil na hromadě řepy velký zlatý diadém, tedy jakousi ozdobnou čelenku, korunku do vlasů. Už tehdy archeologové hovořili o nálezu století. A to ještě netušili, že asi půjde o daleko větší vzácnost. Po bližším prozkoumání totiž zjistili, že se s největší pravděpodobností vůbec nejedná o diadém, ale o ozdobný pásek a takový nález zatím nemá na území naší republiky obdoby.

Proč teď archeologové opustili svou původní teorii o diadému, přibližuje Deníku Jiří Juchelka, vedoucí oddělení archeologie Slezského zemského muzea. Byl to právě on, kdo předmět vůbec poprvé jako odborník držel v ruce a prováděl jeho identifikaci.

„Předmět se u mě zdržel maximálně hodinu, poté už jsme vycházeli jen z fotografií. Bavili jsme se s kolegy z Palackého univerzity, kteří tehdy poukazovali na nálezy z Polska, podle kterých by šlo o diadém. Jenže ty polské nejsou tak široké a byť jejich délka je rovněž významná, nepřesahuje padesát centimetrů, což je vlastně celý obvod hlavy. Kdybyste si tento opavský nález dala na hlavu, obkroužíte jej kolem ní dvakrát. Ale diadém je jen do půlky hlavy, nepřevyšuje ji, je umístěn v přední části u čela a kolem uší. Tento nález evokuje korunu středověkého vladaře, ale to je nesmysl, žádné takové koruny u nás v pravěku neexistovaly. Jde právě i o to, že těch předmětů je tak málo, že nemáme s čím porovnávat. Je to přeci jen pravěká záležitost,“ konstatuje Jiří Juchelka.

Vzor v Maďarsku?

Nezávisle na tom se pak Jiřímu Juchelkovi ozvala jeho kolegyně z Karlovy univerzity. „Ta mi říkala, abychom se zkusili podívat na analogie do Maďarska a na Balkán. Protože tam v rámci popelnicových polí, tedy mladší doby bronzové, jsou takové předměty interpretovány jako opasky. Zkuste si představit pozdější středověké maďarské jezdce na koních, oni mají vepředu velice zdobený pás. A toto bude něco podobného. Byl to tedy kožený pásek, který obepínal celý obvod těla a tato nalezená ozdobná zlatá část na něm byla zepředu přichycena,“ popisuje Jiří Juchelka pravděpodobnou variantu způsobu nošení nalezeného zlatého předmětu. Spolu s kolegy se stále domnívá, že šlo spíše o ženskou záležitost, nicméně důkazy chybí.

Pakliže se budeme držet varianty o zlatém opasku, pak jde o opravdový unikát a ještě vzácnější nález, než by byl diadém. „Protože tohle u nás nemáme vůbec. Diadémy jsou v Polsku, menší i u nás, ale zlatý opasek, ten je jediný. Ve sbírkách našeho muzea máme velice vzácný předmět, pásovou záponu, která ukazuje na slovinské analogie. Ale toto zůstává nálezem století. Je možné, že jsme naťukli fakt, že se začnou překlasifikovávat i předměty, které byly dosud za diadémy považovány. Ale to už je taková naše interní vědecká interpretace,“ pokračuje.

Obrovská vzácnost

Předmět podle archeologů pochází z přelomu střední a mladší doby bronzové. Jestli jej tehdy na území dnešní Opavy vyrobil někdo místní, nebo byl opasek odněkud přivezen, zůstává záhadou. Odborníci se ale přiklánějí spíše ke druhé možnosti.

„Úplně nevíme, zda byli něčeho takového zdejší řemeslníci schopni, proto raději odkazujeme na dílny nebo řemeslníky někde na jihu. Tím, že těchto předmětů je tak velice málo, nejsme schopni mít solidní statistický vzorek k provádění analýz, které by nám dokázaly říci, zda jsou předměty místní či nikoli. Více se přikláníme k importu. Když to vezmeme logicky, místní řemeslníci se spíše orientovali na výrobu pro masy místních obyvatel. A že by se tu našel někdo až tak šikovný, že by si odskočil od výroby obyčejných bronzových předmětů typu sekerek k něčemu takovému, to mi úplně nesedí. Samozřejmě to tak být mohlo, mohl tady žít výrazně šikovný jedinec. Ale obecně vzato se předpokládá, že předmět vznikl v místě, kde byl jeho větší odbyt, tedy mimo území střední Evropy,“ vysvětluje naší redakci Jiří Juchelka.

S dovětkem, že to jsou samozřejmě jen naše hypotézy. „Pravěká archeologie je totiž velmi složitá, nemáme žádné psané památky, vše je na bázi archeologických pramenů, které jsou němé. Hodně proto používáme třeba přírodních analýz. Jenže u zlata, tedy i v tomto případě, je to problém. Například u mědi poznáme ložisko, protože měď byla znečištěna dalšími příměsemi jako jsou bismut nebo antimon, podle toho jsme schopni vystopovat, že nález pochází z jihozápadního Slovenska, z Karpat a podobně. Ovšem u ryzích kovů, jako je zlato, tam nám příměs stříbra moc neřekne. Proto je zlato tak drahý kov, ono je neměnné, stabilní a téměř nezničitelné, v tom je ten háček,“ objasňuje dále Jiří Juchelka.

Je to konečná verze?

Jestli je tvrzení o zlatém opasku definitivní, archeologové nevědí. „Ovlivnit to nemůžeme. Vycházíme ze zkušeností, které jsou kusé, materiálu je málo. Ruku do ohně, že se za padesát let přijde na to, že se předměty z Maďarska nosily ve skutečnosti jinak, nedám. I archeologie se vyvíjí, je to věda. Ale v tuto chvíli věc považujeme za opasek a myslím, že tato teorie nějakou dobu vydrží,“ dodává s úsměvem Jiří Juchelka.