Zdá se, že mezi současnými puberťáky a těmi pravěkými není podle vědců až takový rozdíl. Obě skupiny mají společné minimálně jednu věc. Rádi žvýkají. Teenageři ovšem před téměř 10 tisíci lety místo moderních žvýkaček používali březovou pryskyřici. „Pravděpodobně ji žvýkali, protože ji používali jako lepidlo k sestavování nástrojů a zbraní. Mohli ji ale žvýkat jednoduše proto, že jim chutnala a nebo si mysleli, že má nějaký léčivý účinek,“ uvedl v tiskové zprávě vedoucí výzkumu Anders Götherström.

Vědci zkoumali tři kousky požvýkané pryskyřice, kterou našli v devadesátých letech v lokalitě Huseby Klev ve Švédsku. Zjistili, že každý kus pochází od jiného jedince, dvou žen a jednoho muže, kteří žili před 9 540 až 9 890 lety a nebyli starší 18 let, informoval server Science. „Tento výzkum přináší obraz života malé skupiny lovců a sběračů na západním pobřeží Skandinávie,“ dodal Götherström. Studii vědci zveřejnili v lednu v časopise Scientific Reports.

Archeologové v Peru objevili zvláštní mumie s děsivými maskami:

Mumie v peruánském muzeu Brüning v Lambayeque. Ilustrační snímek
Archeologové našli v Peru zvláštní mumie. Na sobě měly děsivé masky

Aby autoři studie potvrdili, že tyto vrásčité vzorky skutečně žvýkali lidé, porovnali sekvence mikrobiální DNA přítomné v pryskyřici s moderními i starověkými slinnými mikrobiomy. Analýza odhalila, že teenageři patřili ke genetické skupině známé jako skandinávští lovci a sběrači, kteří před 8 000 lety lovili soby na území dnešního Švédska a Norska.

Zjistili také, že jedna z žen trpěla parodontitidou, neboť v pryskyřici našli bakterie spojované s touto nemocí dásní. „Pravděpodobně začala chvíli po žvýkání ztrácet zuby. Muselo to pěkně bolet,“ řekl Götherström deníku The Guardian. Výzkum také odhalil, že teenageři trpěli i na zubní kazy.

Zuby používali i k výrobě nástrojů

Kromě jasně viditelné špatné ústní hygieny mezolitických Skandinávců vědci také odhalili, co rádi jedli. „Víme, že tito teenageři jedli jablka, jeleny, pstruhy a lískové oříšky,“ prohlásil Götherström.

Badatelé také zjistili, že zuby používali i jako nástroj k výrobě dalších nástrojů. Při výzkumu identifikovali i kosti malých ptáků, jako je kachna divoká, kachna chocholatá nebo rorýs obecný. Naznačuje to, že Skandinávci pravděpodobně používali zuby ke zpracování kostí, vysvětlil server IFLScience.

Podívejte se, jakou mozaiku našli archeologové pod Římem:

Archeologové našli pod Římem neuvěřitelně zachovalou mozaiku
Poklad z mušlí a korálů. Pod Římem se ukrývala tisíce let stará vzácnost

K podobným závěrům došli i ohledně kožešin, neboť ve vzorcích našli i DNA několika psovitých šelem včetně lišky obecné, polární lišky a vlka. Tato zvířata podle odborníků lovili právě kvůli kožešinám, k jejichž přípravě nejspíš také používali zuby.