Kvůli úspěšnému návratu bobra do přírody krajský úřad loni na jaře rozhodl, že výjimečně lze chráněnému vodnímu hlodavci jeho stavby zbořit. Správce toků už toho několikrát využil.

Kemp chce Krásná Morava postavit do dubna přibližně naproti hospodě U Travise.

Břehy nedaleko místa, kde mají ještě letos najít útočiště až dvě stovky turistů, jsou zatím bobřím rejdištěm.

Ilustrační foto„Zrovna ve čtvrtek jsem byl na kontrolním dnu. Nahlodaných stromů je v Hejčíně dost, zvířat je tam strašně moc, působí opravdu hodně intenzivně," komentoval přítomnost bobra na Mlýnském potoce člen spolku Jaromír Zavřel.

Lokalita fungovala jako černá skládka. Když ji s ostatními čistí, dívá se i na stav stromů.

„Máme čerstvý dendrologický průzkum. Všechny poškozené stromy se budou muset z bezpečnostních důvodů zlikvidovat. Odhaduji to asi na dvacet procent kmenů podél břehu," dodal.

Stromy přímo u vody sleduje a kácí Povodí Moravy.

Bobrům evropským se daří nejen ve městě. Nemají přirozené nepřátele, naopak podmínky jim přejí, potravy je dostatek.

„Jejich stavby mohou v Olomouci zhoršit stavy zejména na drobných tocích," řekl vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka.

Zvířatům se nesmí nic stát

V Olomouci se bobři pohybují v ramenech řeky Moravy, na jejích přítocích, stejně tak na uzavřených vodách ve městě i v okolí.

Strach už jejich hráz nahnala lidem v městské části Nemilany, když se předminulé léto objevila na říčce Nemilanka směrem na Kožušany-Tážaly a hladina stoupla.

Pracovníci Povodí Moravy hráz následně s povolením Krajského úřadu Olomouckého kraje rozebrali.

Loni v květnu pak krajský úřad rozhodl o povolení výjimky opatřením obecné povahy. To znamená, že umožnil likvidaci bobřích hrází a sídel.

Zvířatům se ale nic stát nesmí.

Smyslem bylo zrychlit řízení o odstranění staveb, pokud by hrozilo vylití z břehů či vliv na fungování čističky a podobně.

„Zásahy, povolené tímto opatřením obecné povahy, mohou oprávněné osoby přímo provádět," vysvětlila mluvčí Olomouckého kraje Kamila Navrátilová.

Několik hrází už museli rozbít

Povodí Moravy výjimku na odstranění bobřích hrází uplatnilo kromě Nemilanky například na Bratrušovském potoce v Šumperku.

„V obou případech bobr hráz v krátké době obnovil," sdělila mluvčí státního podniku Gabriela Tomíčková.

Hráz zmizela mimo jiné i ze Stousky v Olomouci-Topolanech.

V současné době v Olomouckém kraji leží stavby na vodních tocích mimo zastavěné části obcí.

„Většinou je to v polní trati. Na těchto tocích jsou hráze přirozenou součástí a jejich odstranění je možné na základě výjimky ze zvlášť závažných důvodů," doplnila Gabriela Tomíčková.

Krajští úředníci zatím změny ve vyhlášce neplánují.

Začalo to dvacítkou bobrů z Polska

„Olomoučtí" bobři jsou dalšími generacemi hlodavců, které v 90. letech do krajiny vracel s kolegy ekolog Otakar Štěrba.

„Snad si dobře pamatuji, že v letech 1991 a 1992 bylo v Litovelském Pomoraví vysazeno celkem dvacet bobrů evropských ze severovýchodního Polska, ke kterým v roce 1996 přibyl jeden pár bobrů z Litvy," vzpomněl Petr Loyka.

Nadnesl otázku, zda by se po diskusi v odborných kruzích nenabízela regulace jejich stavů.

První záznam o výskytu bobra v Olomouci byl pořízen přibližně deset let po vysazení v Litovelském Pomoraví.

Celkový odhad jejich počtu v České republice je 3600 až 3800 jedinců, tři čtvrtiny z nich žijí na Moravě, převážně v povodí řeky Moravy.