Až dosud chodili žáci na praxi přes celé město. Odborný výcvik byl ve dvou budovách v areálu firmy MEZ Stroje. Nyní je vše pod jednou střechou.

„Díky tomu můžeme propojit odborný výcvik s teorií a žáci přitom vůbec nemusejí opustit prostory školy. To je dnes důležité i kvůli bezpečnosti," řekl ředitel školy Jiří Ženožička.Nové strojírenské dílny a odborné učebny už slouží žákům Střední školy technické a zemědělské v Mohelnici. Fungují v přístavbě, kterou se podařilo vybudovat za pouhých pět měsíců. Novotou září i školní jídelna a tělocvična, jež prošla rekonstrukcí.

Na nové prostory si musela škola počkat mnoho let. Studie nových učeben vznikla už v roce 2004. Dlouhých deset let pak trvalo, než se kraji, který je zřizovatelem školy, na ně podařilo najít peníze.

„Už když jsem na této škole působil, tak jsme chtěli stavbu vybudovat, aby mohli žáci přecházet z učeben do dílen. Praktická výuka byla v objektech, které podléhaly restitucím, jež provázely dlouhé soudní spory. První nápad, i když v trochu jiné podobě, ale vznikl už v roce 1981," připomněl náměstek hejtmana pro oblast školství Zdeněk Švec, který zde přes čtvrtstoletí učil.

Uplatnění mají

Ve škole se vzdělávají žáci v učebních oborech s výučním listem i maturitou. O kvalitní absolventy s dobrým vzděláním a šikovnýma rukama je přitom na trhu práce velký zájem už proto, že v Mohelnici působí několik velkých strojírenských fi­rem.

„My často řešíme problém kvalifikovaného personálu, protože léta bylo učňovské školství na okraji vzdělávacího systému. Tato škola je proto důležitá pro vzdělávání odborníků i pro spolupráci škol a firem, ," potvrdil ředitel mohelnického závodu koncernu Siemens Pavel Pěnička.Nové strojírenské dílny a odborné učebny už slouží žákům Střední školy technické a zemědělské v Mohelnici. Fungují v přístavbě, kterou se podařilo vybudovat za pouhých pět měsíců. Novotou září i školní jídelna a tělocvična, jež prošla rekonstrukcí.

Doplnil, že by se měl daleko více propagovat systém postupného získávání kvalifikace, kdy by mladý člověk nejprve získal výuční list, následně si udělal maturitu v oboru a pak případně vystudoval vysokou školu.

„U nás máme dva takové zaměstnance, kteří prošli od výučního listu až k inženýrskému titulu, a patří k nejlepším. Mohou kdykoliv přijít na dílnu a přesně ví, jak to tam chodí, protože tam sami začínali," připojil příklad z praxe Pavel Pěnička.

Upozornil, že podle aktuálních dat bude do roku 2025 chybět čtyři sta tisíc absolventů, kteří by měli nastoupit do průmyslových firem. „Pokud odejdou na jiné obory, budeme je muset za velké peníze zaučovat na dělnické profese. To se prodraží státu i firmám," uzavřel ředitel mohelnického Siemensu.

Stavební práce měly podle projektu vyjít na čtyřiadvacet milionů korun, nakonec ale byly přibližně o 4,5 milionu levnější. Deset a půl milionu kraj získal z evropských peněz, zbylých devět milionů přidal ze svého rozpočtu.