Na sever ho v podobě malé dřevěné figurky poveze expedice filmaře Martina Strouhala, která se dnes  vydá po Welzlových stopách na daleký sever.

Nejdříve letadlem do Vídně, do Moskvy a do Jakutsku, pak vnitrostátním letem do osady Ust Kuiga a pak už lodí po řece Jeně v doprovodu místních lovců k moři Laptěvů a dál na sever. Na lodi ujede výprava celkem tisíc pět set kilometrů.

„Naším cílem je dosáhnout ostrov Ljachovský na Novosibiřských ostrovech, který Welzl zcela jasně ve svých dopisech označil jako první místo, které se stalo v Arktidě jeho domovem. Ostrovy jsou velmi těžko dostupné i pro obyvatele Jakutska. Dodnes tam zajíždějí jen nejdrsnější lovci a většinou nelegální hledači mamutoviny. Někde se objevují nejasné zmínky, že je tam snad lovecká osada," řekl Martin Strouhal.

Po Welzlovi se na ostrovy dosud žádný Čech nedostal. Strouhalova expedice chce mimo jiné přinést nový pohled na Welzla a jeho dílo, který by pomohl ukončit diskuse o tom, nakolik je vyprávění slavného cestovatele pravdivé.

„Když jsem se v červnu dozvěděl, že loštický řezbář Jaroslav Beneš má hotovou Welzlovu figurku pro svůj betlém, požádal jsem ho, aby nám ji půjčil. Bude to šestý člen výpravy a její maskot. Welzl se tak symbolicky znovu vydá na cestu. Figurka drží v ruce maličkou kopii mapy cest, kterou Welzl sám nakreslil. Originál je uložen v zábřežském muzeu," sdělil Martin Strouhal.

Pro expedici založil občanské sdružení s názvem Česká welzlologická a cestovatelská společnost. Na cestu bere dvě kamery a společně s dramaturgem Josefem Albrechtem, natočí několik dokumentů pro Českou televizi. Nejsložitější bylo sehnat na výpravu finance. Podpořil ji i kraj, město Zábřeh a také řada zábřežských firem

Martin Strouhal napsal už o Welzlově putování knihu Svoboda pod bodem mrazu. Před čtyřmi lety se vypravil i do kanadského Dawson City, kde Welzl v roce 1948 zemřel, a u jeho hrobu umístil pamětní ceduli s informacemi o slavném rodákovi.

Podobnou kovovou desku poveze teď i na Novou Sibiř. Cílem je připevnit ji na zeď některé tamní stanice, pokud výprava vůbec nějakou najde. Na ceduli je český nápis „Kde domov můj", Welzova životní data a jeho portrét. Ostatní vysvětlující text je v ruštině a angličtině.

Dřevěné figurce Jana Eskymo Welzla vydala společnost i cestovní pas s platností neomezenou. Jako místo pobytu v něm má Welzl uvedeny Novosibiřské ostrovy a Loštický betlém a v kolonce národnosti je formulace, kterou sám často používal: „Su Čech moravské národnosti."

Kdo byl Jan Welzl

Jan Eskymo Jan Eskymo Welzl se narodil v roce 1868 v Zábřehu. Pěšky procestoval Sibiř, mnoho let žil v Arktidě, na Novosibiřských ostrovech a na Aljašce. Živil se jako lovec a obchodník. Po ztroskotání lodi byl ve dvacátých letech zadržen v USA, a protože neměl žádné doklady, byl jako nežádoucí osoba poslán do Evropy. Díky tomu se v roce 1927 krátce vrátil do rodného Zábřehu. Během půlročního pobytu ve městě vzbudil svými historkami z dalekého severu obrovský zájem. Novinářům pak nadiktoval své zážitky a vzpomínky, které vydaly na několik knih: například Třicet let na zlatém severu, Po stopách polárních pokladů nebo Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě. Welzl vzbudil takovou senzaci, že ho dokonce přijal prezident Masaryk. V roce 1929 se pokusil vrátit přes Beringovu úžinu na Novosibiřské ostrovy, ale skončil v kanadském Dowson City. Tam v roce 1948 jako osmdesátiletý zemřel.