Hana Vaňková z Petrova nad Desnou se nyní se Šumperskou nemocnicí soudí o finanční odškodnění, za pochybení zdravotníků požaduje 15 milionů korun.

Péťa Vaněk bude mít v létě páté narozeniny, na rozdíl od svých vrstevníků je ale vůbec nezaznamená a ani neoslaví.

„Po porodu mi řekli, že chlapečka vrtulníkem převezli do olomoucké fakultní nemocnice, tam jsme se pak postupně dozvídali, jak na tom malý je. Při porodu zůstal bez kyslíku  což způsobilo poškození mozku, až později nám řekli, že zdravotní komplikace jsou velmi vážné. Přitom jen stačilo dříve provést císařský řez,“ řekla Hana Vaňková.

Zanedlouho po porodu již Haně Vaňkové bylo jasné, že její dítě nebude nikdy zdravé, ale stále doufala, že Péťa se bude hýbat, chodit, komunikovat. Definitivní a smutný verdikt přinesla až další vyšetření, především magnetická rezonance. Ta ukázala, že poškození mozku je těžké a nevratné a Péťa zůstane po zbytek života na úrovni kojence.

„Syn nemá polykací reflex, takže mu musím přes den každé dvě hodiny odsávat hleny, krmím ho sondou, pomáhám mu také s vyměšováním. Přesto jsem přesvědčená o tom, že některé podněty vnímá, na pohyb někdy reaguje úsměvem,“ konstatovala paní Hana, která se od syna téměř nehne na krok.

I když se Haně Vaňkové po narození postiženého syna rozpadl partnerský vztah, přišla  o práci na petrovské pobočce České pošty a prakticky musela rezignovat na svůj společenský život, své peripetie zvládá s obdivuhodným optimismem. Že by syna svěřila péči ústavu, jí prý nikdy nenapadlo.

„O tom jsem opravdu nepřemýšlela, mezi mnou a Péťou je už silné pouto. Péče o Péťu je náročná, ale pomáhá mi rodina a také mám kamarádky, z nichž některé mají také hendikepované dítě, radíme se, vymýšlíme, co bychom mohli pro děti udělat,“ míní Hana Vaňková.

Maminka Petra Vaňka je odkázaná na sociální dávky, na pomůcky a přístroje jí přispívá zdravotní pojišťovna. Řadu nezbytných věcí pro dítě pořídila také pomocí různých dobročinných nadací.

„Pojišťovna mi například proplatila odsávačku, bez které se vůbec neobejdeme, někdy jí musím použít třeba každou hodinu. Jenže ji musím zapojovat do elektřiny, což je problém, pokud jedeme v autě nebo jsme mimo domov.  Díky nadaci jsem dostala odsávačku na baterie, takže jsme mobilní. Máme naději, že získáme ještě jednu menší, kterou bych již mohla vozit v kočárku,“ popsala Hana Vaňková.

Hana Vaňková doufá, že se jí odškodnění na nemocnici vysoudit podaří, první investicí by pak bylo bezbariérové bydlení. S Péťou a ještě patnáctiletou dcerou z prvního vztahu totiž bydlí v budově petrovské pošty, do bytu vedou strmé a úzké schody. „Zatím Péťu nosit zvládám a poberu i vše ostatní, za čas by to ale mohl být problém,“ řekla usměvavá maminka.

Oč jde v kauze Petr Vaněk versus Šumperská nemocnice?

Hana Vaňková z Petrova nad Desnou v rodila v Šumperské nemocnici 26. července 2007. Zprvu se zdálo, že půjde o běžný porod přirozenou cestou, později ale přístroje ukázaly komplikace. Když lékaři provedli císařský řez, zjistili, že rodičce praskla děloha, dítě vyjmuli bez známek života.

Chlapce se podařilo oživit, během komplikovaného porodu byl ale novorozenec zahlcen krví a zůstal na několik minut bez přívodu kyslíku. Později byl Petr Vaněk transportován do olomoucké fakultní nemocnice, těžké poškození mozku se ukázalo jako nevratné. Nyní postižený chlapce žije se svou matkou a sestrou v Petrově nad Desnou.

Hana Vaňková si nechala zpracovat na základě lékařské dokumentace odborný posudek od lékaře Jaroslava Fayereisla, který stanovil, že zdravotníci při porodu pochybili. V roce 2009 podala jménem svého syna žalobu na Šumperskou nemocnici, po které požaduje odškodnění ve výši 15 milionů korun. Soud si vyžádal další znalecký posudek, ten naopak vyzněl ve prospěch nemocnice. Největší komplikaci, kterou byla prasklá děloha, prý lékaři nemohli předejít. Také to, že Hana Vaňková byla již starší rodičkou a i předchozí porod absolvovala císařským řezem prý nebyl důvod k provedení operativního porodu.

Naposledy se kauza k šumperskému soudu dostala v pondělí 26. března, kde žalující strana předložila znalecký posudek dalšího odborníka Alfréda Dörra.  Ten se přiklonil k prvnímu posudku, kdy konstatoval, že císařský řez byl proveden za nestandardně dlouhou dobu od příznaků prvních komplikací. Kauzu samosoudkyně Jana Veselá odročila na neurčito.