Navíc na radnici je, aby nejen vyjednala, ale i vykoupila všechny pozemky potřebné pro vybudování hrází, jejichž vlastníci se doposud prodeji bránili.

Kde město vezme až 20 milionů korun, to radní netuší.

„Kolik uplynulo let od povodně v roce 1997?" kroutila hlavou Adriana Sienelová, která tehdy utíkala před rozvodněným živlem z Nasobůrek.

„Je to všechno o penězích, ale ochrana před povodněmi je snad prioritní. Už jsme zapomněli, co povodně dokáží," uvedla obyvatelka Litovle.

Komplexní protipovodňová opatření Litovle, která předpokládají investici ve výši 800 milionů korun, dlouhodobě komplikují jednání s vlastníky potřebných pozemků. Projekt už musel být dvakrát přepracován.

Ochrana zhodnotí majetky

Záplavy v Litovli-Komárově. První a nultá etapa je ve fázi územního rozhodnutí, které již stavební úřad vydal. V případě pěti desítek vlastníků dokonce město i správce toku začali hovořit o možnosti vyvlastnění.

„Nyní je situace taková, že vše je pozastaveno do doby, než budou dořešeny pozemky. Než město dořeší pozemky," reagoval starosta Litovle Zdeněk Potužák.

Radnice totiž má nejen přesvědčit vlastníky, aby prodali, ale zároveň asi 80 tisíc metrů čtverečních vykoupit.

„Odhad je 15 až 20 milionů korun! Ty v rozpočtu nemáme, museli bychom výkup, pokud vlastníky přesvědčíme, rozdělit na několik let," sdělil starosta města.

Ten věří, že se s vlastníky radnice dokáže dohodnout.

„Když o výkupu jednalo Povodí Moravy, nabídlo podle vlastníků neakceptovatelné ceny. Hlavně lidem vysvětlíme, že se vybudováním ochrany zhodnotí jejich majetek," dodal.

Morava v Litovli 1. března 2012

Morava v Litovli 1. března 2012. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Povodí: Začít bez pozemků je nesmysl

Město zároveň chce přesvědčit Povodí Moravy a jednat ministerstvem zemědělství, aby se nečekalo na sporné pozemky, a Povodí Moravy se pustilo do nulté etapy, která spočívá v ohrázování hlavního toku.

„Nic tomu nebrání. Nultá etapa by se mohla připravit do stavebního povolení a zahájit. Pozemky jsou dořešeny. Není možné, aby se neudělalo vůbec nic," uvedl starosta Potužák.

Problém je ovšem v tom, že Povodí Moravy nultou etapu samostatně udělat nemůže.

„Není možné zahájit stavbu nulté etapy bez návaznosti na první etapu, které zatím brání nevypořádané majetkové vztahy ve městě. To by z hlediska povodňové ochrany města neměla smysl," reagovala mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.

„Výkup pozemků je na straně města, které by se mělo postarat také o zajištění finančních prostředků na daný výkup pozemků," potvrdila.

Litovel, Palackého ulice 8.7. 1997

Litovel, Palackého ulice, 8. července 1997. Foto: Jiří Kopáč

Letos stihnou maximálně povolení

Litovel chce prověřit, zda není možná výjimka, aby práce na protipovodňových opatřeních konečně začaly dříve, než vyřeší komplikace s pěti desítkami pozemků.

„Chystáme dopis na Povodí Moravy a ministerstvo, aby městu udělili výjimku a nultá etapa se zahájila. Víme, že v případě jiných měst to možné bylo," uvedl starosta.

I kdyby výjimka existovala a město ji získalo, v letošním roce se podaří nejvýše stavební povolení.

„Nultá etapa má jen projektovou dokumentaci a územní rozhodnutí, budeme rádi, pokud se podaří získat stavební povolení," sdělil starosta města.

Obyvatelé jsou však rozčarovaní:

„Chápu, že město má omezené finanční možnosti a musí zabezpečit spoustu jiných věcí a investic, ale ochrana před povodněmi je priorita. A pokud město finance nemá, jako že zřejmě nemá, mělo by pomoci Povodí Moravy. Až přijde další povodeň, bude pozdě," uzavřela Adriana Sienelová.