Podle slov jednoho z týmu potápěčů zkoumajících propast, Davida Čaniho, speleologové ji nadále prozkoumávají.
„Rádi bychom se dostali hlouběji, ale stále čekáme na dokončení miniponorky, kterou nám staví Bartek Grynda. Zatím se vždy vyskytla nějaká komplikace, proto jsme ji nemohli testovat a dál měřit," vysvětlil dál Čani.
K Hranické propasti se v poslední době vrací téměř každý týden.
„Byli jsme zde v sobotu 14. listopadu a plánujeme další ponory 21. listopadu. Jde nám především o údržbu a odebírání a měření vzorků. Hloubku jsme v poslední době nezkoumali," pověděl český potápěč, který při posledním sestupu jistil Starnawského.
V pátek 20. listopadu se uskuteční velké sezení s ochranáři a s vedoucí Zbrašovských aragonitových jeskyní Barborou Šimečkovou, kde všichni budou společně plánovat budoucí projekty. Tým speleologů by měl mimo jiné dostat další pětiletou výjimku od ministerstva životního prostředí pro další výzkum a průzkum krasových jevů v Hranické propasti.
„V pátek budeme také řešit další spolupráci s Expedicí Neuron a v sobotu se opět vydáme na odběry vzorků vody od hladiny až po hloubku 180 metrů, které odebíráme pravidelně každý měsíc," popsal dále freedivingový potápěč s tím, že na základě těchto vzorků se dělá další výzkum.
Špatná viditelnost
Na dotaz, zda tento rok přeje dobré počasí a čistá voda hloubkovým ponorům, kroutí hlavou.
„Právě, že vůbec ne. Řekl bych, že voda se nám vyčistila až za poslední měsíc, měsíc a půl. Do té doby, v podstatě od začátku roku až do konce léta, byla viditelnost spíš špatná. Maximálně metr a půl," povzdechl si David Čani.
„Tuto sobotu byla relativně pěkná voda, ale v momentě, kdy jsme se vynořili, byla tam nějaká divná reakce a voda najednou byla strašně mléčná. Pak už byla opět viditelnost jen dva metry," popsal poslední odběr vzorků potápěč, který stejně jako mnoho dalších také doufá, že se hloubka Hranické propasti jednou zapíše do dějin.
Hranickou propast, nazývanou také Kmotrova tůň, Kmotrův Důl, Kavčí nebo Teplická propast, zakreslil roku 1627 do své mapy Moravy i Jan Amos Komenský
Nejhlubší propast je prozatím s 392 metry Pozzo del Merro v Itálii. Starnawski a jeho tým zatím pokořil hloubku 384 metrů. Od světového prvenství jej dělí pouhých devět metrů. Podle odhadů geologů může být Hranická propast hluboká i 700 metrů. (jes)
Pověsti o propasti
Zkrácená verze pověsti Propast
U Teplic stával nad Bečvou kdysi velký hrad, kde vládl rytíř Rolf. Byl to však rytíř loupeživý. Jen se veselil a jedl, a jakmile došly všechny zásoby, vydal se se svou družinou loupit – především na cestě u řeky, kudy projížděli kupci.
Tuto lidskou smečku však jednou stihl boží trest. Jak se vraceli z loupežné výpravy, země se najednou pod nimi otevřela a všechny je pohltila. Zmizel i hrad a v zemi zůstala jen ohromná propast. Prý se z ní ozývá zvonění hradní kaple. A duch rytíře se prý prohání kolem propasti a nakonec se vrhá do hlubin.
Hranická propast: Díra do pekel
Podle pověsti vznikla Hranická propast v místech, kde se propadl do země svatební kočár rytíře Michala z nedalekého hradu Svrčova a jeho mladé ženy, bývalé vdovy po zemanovi z tvrze v blízkém Ústí, kterého prý rytíř Michal z chlípné touhy úkladně zavraždil. Novomanželé se možná propadli až do pekel a hlubokou díru ve vápenci pak zalila voda.
Zdroj: http://www.rozhlas.cz/planetarium/paleontologie/_zprava/hranicka-propast-dira-do-pekel--322275
