V roli prvního muže Univerzity Palackého v Olomouci končí k poslednímu lednu, 
o den později jej ve funkci nahradí historik Jaroslav Miller.

„Sešlo se to náhodou, ale hned 1. února odjíždím běžkovat na hory. Těším se," říká Miroslav Mašláň v rozhovoru pro regionální Deník.

Překvapivě zastává i názor, že by olomoucká univerzita měla mít méně studentů, změnit by se podle něj měl i poměr naplněnosti mezi jednotlivými obory.

Z pozice rektora odcházíte po čtyřech letech. V jakém stavu univerzitu opouštíte, blíží se vrcholu?
Doufám, že na vrcholu ještě není, že bude dál vzkvétat. V následujících letech by se měla daleko víc otevřít světu. Internacionalizace by měla být řekneme alfou a omegou dalšího období. Aby se i v zahraničí vědělo, že tady jsou dobré podmínky pro studium, život, že Olomouc je příjemné a bezpečné město. Je to však dlouhodobý proces.

Co z hlediska mezinárodní spolupráce našemu regionu chybí?
Dopravní spojení se zlepšilo, tedy s Prahou 
a letištěm, i když je to daleko. Vídeň je nám blíž, ale bohužel tam zatím přímé spojení neexistuje. Uvítali bychom to. Když jsou nějaké akce, většinou organizujeme dopravu vlastními silami. Potěšilo mě, že se v Olomouci zlepšilo kongresové zázemí 
a město teď může nabízet adekvátní ubytování.

Jaké jsou teď nejpalčivější problémy druhé nejstarší vzdělávací instituce u nás?
Jsou to problémy, které na univerzitě existovaly, existují a i nadále přetrvají, a to mezilidské vztahy. Řekl bych, že je to ten největší problém, ale ne ojedinělý. Řada problémů je vyvolána jen tím, že lidem chybí nadhled, možná troška pokory a větší úcta 
k těm druhým.

VELKÝ a nezvykle OTEVŘENÝ ROZHOVOR s Miroslavem Mašláněm najdete
v SOBOTNÍM TIŠTĚNÉM vydání Olomouckého deníku 28. prosince.