Nachází se v něm celkem 45 exponátů z 31 lokalit o celkové hmotnosti zhruba sto tun.

Geopark, který patří v tuzemsku k nejrozsáhlejším, poslouží školám i veřejnosti.

 „Náš geopark jako jediný pokrývá oblast celé Moravy a Slezska. Máme zastoupeny rozličné horninové typy z různých geologických jednotek Českého masivu a Západních Karpat, které tvoří geologické podloží Moravy a Slezska. Každý kámen je něčím zajímavý, přihlíželi jsme k velikosti, tvaru a stavbě horniny. Při bedlivém prohlížení některých vzorků je možné objevit i velmi vzácné nerosty," prozradil jeden z autorů geoparku Kamil Kropáč z katedry geologie.

Geopark je určen jak pro výuku studentů katedry geologie, tak pro středoškoláky, žáky základních škol i veřejnost.

Zájemci si mohou prohlédnout ve čtyřech sekcích horniny vyvřelé, přeměněné, usazené i geologické zajímavosti.

Každý vystavený vzorek je opatřen štítkem s nejzákladnějšími údaji, více informací se návštěvníci dozvědí z naučných tabulí webových stránek geoparku.

Zatímco nejtěžší exponát, amfibolit z Bukovic na Jesenicku má hmotnost zhruba šest tun, nejlehčím vzorkem je asi třísetkilogramový fylit z Lomničky.

Stáří kamenných krasavců se pohybuje od zhruba 400 tisíc až po 600 milionů let.

Geopark u přírodovědecké fakulty na Envelopě v OlomouciZdroj: DENÍK/Jiří Kopáč

Vzácný bludovit i žula pro Pražský hrad

Exponáty pocházejí až na výjimky z lomů a jejich majitelé horniny věnovali jako sponzorský dar.

Nechybějí ani rarity, které příroda na našem území vytvořila.

Návštěvníci si mohou prohlédnout například bludovit, vzácnou horninu nazvanou podle Bludova na Šumpersku, která je velmi ceněná ve slévárenském průmyslu.

Vystaven je i takzvaný supíkovický mramor, který veřejnost zná jako hojně užívaný kámen pro ušlechtilou kamenickou výrobu.

Mezi vzácné dekorativní horniny, jež se využívají například jako obklady veřejných budov, patří travertin z Kokor.

„Návštěvníci by neměli rozhodně přehlédnout ani slepenec z Lulče s valouny velkými až 15 centimetrů, pískovec s fosilní stopou Zoophycos či žulu z Mrákotína, z níž je vyroben i monolit na Pražském hradě," zdůraznil Kropáč.

Geopark je výsledkem interního projektu přírodovědecké fakulty.

Příprava trvala zhruba dva roky, samotný svoz kamenů asi dva měsíce. Autoři geoparku během nich najeli bezmála 6000 kilometrů­.