Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Památný most v Jeseníku získá zpět někdejší krásu

Jeseník – Kdysi honosný most přes řeku Bělou na začátku Husovy ulice v Jeseníku konečně přestane chátrat. Město se letos pustí do jeho opravy. Památka dostane za pět milionů korun svou původní podobu.

5.4.2015
SDÍLEJ:

Historický železný most přes řeku Bělou v Jeseníku potřebuje opravu. Snímek z února 2014. Foto: DENÍK/Petr Krňávek

Železný most spojuje začátek Husovy ulice s protějším břehem řeky Bělé více než století. Kdysi po něm vedla hlavní cesta do Zlatých Hor. Přiblížit se ale dnes k jeho zábradlí není pro chodce bezpečné. Cedulka navíc omezuje nejvyšší počet lidí na lávce v jednom okamžiku na deset.

Důvod? Konstrukce je ve špatném technickém stavu. Voda podemílá její základy, při důkladnějším pohledu na spodní části ocelových nosníků je patrná silná koroze.

Most se přitom kvůli své historické hodnotě před více než deseti lety stal kulturní památkou. „Mít památnou stavbu v takovém stavu je ostuda," konstatovala starší Jeseničanka, která po lávce často prochází.

Historické přemostění se v letošním roce dočká obnovy. Městu se ještě za bývalého vedení podařilo získat příspěvek z norských fondů, který pokryje 85 procent ceny díla. Investice by se měla pohybovat kolem pěti milionů korun. Rekonstrukční práce by měly odstartovat na začátku května.

Historická podoba mostu u ústí Husovy ulice. Podobně by měla památka vypadat po rekonstrukci.
Historická podoba mostu u ústí Husovy ulice. Podobně by měla památka vypadat po rekonstrukci. Foto: www.jesenik.org

„Opravy se budou provádět metodou, která kulturní památku nepoškodí. Most by měl vypadat tak, jako kdysi. Budou na něm i lampy, které zde historicky stávaly," řekl starosta Jeseníku Adam Kalous.

Stavbaři ocelovou konstrukci mostu obnaží a repasují ji v duchu historických postupů. Na most usadí nové zábradlí a doplňky. Mostovku odvodní a přemostění osadí doplňky.

„Dnes po mostě vedou inženýrské sítě. Vznikne vedle něj podpůrná konstrukce, na kterou budou přeloženy, aby most nezatěžovaly," popsal další z prací vedoucí oddělení investic a rozvoje jesenické radnice Jiří Uher.

Sedmnáct metrů dlouhý most pochází z let 1901 až 1902. Kamennou spodní stavbu zhotovila místní firma, ocelovou konstrukci vyrobilo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. „Je to nejstarší kovový most, který na zakázku pro město vyráběly vítkovické hutě. Myslím, že nejen v našem okrese, ale na celé severní Moravě je to unikátní záležitost," poznamenala v minulosti ředitelka jesenického okresního archivu Bohumila Tinzová.

Autor: Petr Krňávek

5.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Říha, Pražská strojírna

Exředitel Pražské strojírny bral 10 let plat na neplatnou smlouvu

Zleva poslanci Marek Benda (ODS), Jan Chvojka (ČSSD), Jaroslav Faltýnek (ANO) a Pavel Kováčik (KSČM) na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny.
15 18

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Ztracenou argentinskou ponorku údajně poškodil výbuch, patrání pokračuje

Zvuková anomálie zachycená minulý týden v moři poblíž místa, kde zmizela argentinská ponorka A. R. A. San Juan se 44 lidmi na palubě, mohla být exploze. Informaci přinesl argentinský deník Clarín. 

Pes se zřejmě nakazil od divočáka. Uhynul na Aujeszkyho chorobu

Na Písecku byla v tomto týdnu potvrzena Aujeszkyho choroba u uhynulého loveckého psa. Pes se s největší pravděpodobností nakazil od divočáka, se kterým přišel do kontaktu během lovu.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT