„Dělali jsme těch workshopů víc a ty byly zaměřené i na přístrojové metody. Těm žákům to ale nic neřekne, nemají základy. Tak jsem vybrala třeba refraktometr, kde uvidí, jak se něco měří," říká pedagožka Eva Gefingová, která společně se současnými i bývalými studenty školy připravila pro zájemce ze základních škol pokusy a občerstvení.

Říká zároveň, že podobné dny otevřených dveří mohou žákům základních škol skutečně pomoci vybrat, kam budou směřovat po deváté třídě své kroky.

Pro samotné deváťáky však už takovým přínosem nejsou.

„Žáci devátých tříd jsou touhle dobou většinou rozhodnutí, kam by chtěli na střední školu. Z vlastní zkušenosti vím, že když třeba jezdíme dělat koncem října nábory, tak už většina ví. Ideální je to s osmáky, kteří mají ještě trochu víc času na rozmýšlení, kam jít dál," dodává učitelka, která poznamenala, že středeční den otevřených dveří patřil především efektním pokusům. Během nich se také „řezalo" žiletkou.

Některé z pokusů zaujaly také jednoho z návštěvníků ze základní školy Gabriela Himmera.

„Líbilo se mi třeba míchání střelného prachu nebo různá zbarvení ohně. Na silvestra třeba s kamarádem vaříme peroxid acetonu, tak se vždycky modlíme, aby to nedopadlo nějak špatně. Přístup k chemii mám tedy spíš kladný," říká.

Sám ještě neví, kterou střední školu si zvolí, v úvaze zůstává právě i prostějovská polytechnika. „Popřemýšlím o tom, spíše ale zvolím vojenskou školu. Ještě uvidím," přemýšlí nad svou budoucností.

Řada žáků se však na rozdíl od Gabriela chemie bojí. Podle Evy Gefingové na to mají vliv i základní školy.

„Hodně záleží na základní škole, jak se tam učili chemii. Většinou se totiž chemie bojí. Potom přijdou sem, uvidí vše na vlastní oči, projdou si školu a může zde být takový prvotní impulz, kdy si řeknou „Jo, to by mě mohlo bavit." Strašně moc dělají podobné workshopy, dny otevřených dveří a burzy, kde už nás třeba znají," vysvětluje.