Podle nálezce byly renesanční kachle uloženy společně s velkým množstvím zlomků raně novověké kuchyňské keramiky v odpadní jámě, na niž narazil při hloubení kanalizační přípojky v přístavku, přiléhajícímu k západní stěně průjezdu statku s č. p. 96.

„Z několika desítek fragmentů komorových reliéfně zdobených kachlů se podařilo složit téměř dva kompletní exempláře," uvedl přerovský archeolog Zdeněk Schenk.

V obou případech zaujme výzdoba čelních vyhřívacích stěn.

„V prvním se jedná o motiv vázy amforovitého tvaru s květinovou výzdobou. Tento středový výjev je v kruhovém medailonu. Předlohou mohl být pokus o zobrazení květinového aranžmá, oblíbeného v interiérech renesančních domů," řekl.

Kachel je v rozích doplněný okřídlenými hlavičkami andílků. Je čtvercového formátu a v režném provedení.

„Jen v pravém dolním rohu je patrná zelená glazura. Jde ovšem o cákanec, který hrnčíři nedopatřením ulpěl před výpalem na povrchu kachle," upřesnil.

Při stavbě vlastního kamnového tělesa mohl být kus s touto drobnou „vadou na kráse" umístěn na méně viditelném místě tak, aby nerušil celkový estetický dojem.

Kachle s obdobným motivem byly na Přerovsku v posledních letech nalezeny také v Osecké ulici v Lipníku nad Bečvou a na Horním náměstí v Přerově.

Na dalším kachlu je pak motiv císařského dvouhlavého orla, který ale není příliš zřetelný.

Kamna ze statku nebo tvrze?

V kolekci jsou zastoupena i torza dalších čelních vyhřívacích stěn, která nesou rovněž reliéfní výzdobu.

Nalezené renesanční kachle byly součástí kamen, která ve druhé polovině šestnáctého století vyhřívala místnost některého zděného objektu v Dobrčicích, jehož majitel si mohl dovolit takové otopné těleso pořídit.

„Jestli kamna skutečně stávala na statku, nebo byla umístěna v bývalé dobrčické tvrzi, kde se dnes nachází hostinec, se můžeme jen domnívat," doplnil také badatel Jan Mikulík.

Mezi zlomky kuchyňské keramiky je zastoupena celá škála tvarů – od hrnců přes džbány, trojnožky až po mísy a talíře.

Jeden z největších svého druhu

Novověký soubor nálezů z centra Dobrčic má pro archeology velký význam.

„V případě kachlů můžeme hovořit o jednom z největších souborů svého druhu, zajištěném ve venkovském prostředí na Přerovsku," poznamenal Zdeněk Schenk.

Archeologové by chtěli v této souvislosti požádat obyvatele Dobrčic, kterým není lhostejná otázka nejstaršího osídlení jejich obce, aby pozorně sledovali stavební aktivity a terénní úpravy ve svém okolí a na případné nálezy upozornili.