Jedna zlatavá kachle přišla na pět set korun, první tisícovka byla hned po uvedení "do prodeje" zamluvená.

Velká poptávka přiměla město vydat další sérii certifikátů. Ty si jejich majitelé po rozebrání stropu mohou směnit za originální obklad.

Nejvíce zájemců bylo přímo z Prahy, ozvali se ale i nadšenci ze zahraničí, architekti i lidé, kteří chtějí mít doma nostalgický suvenýr.

Linka A pražského metra

Sedmnáct set kachlí na prodej

Petr Štefek je architekt, který už několik let žije a tvoří v Londýně.

O tom, že se ve Šternberku rozprodávají kachle, známé i z některých stanic pražského metra, se dozvěděl od kolegů.

„Koupil jsem jich více, přesně tolik, abych si mohl hrát s jejich barevností," vysvětil mladý muž.Nezaváhal a několik barevných hliníkových desek, jenž zdobí strop šternberského Městské klubu, si zarezervoval.

Petr Štefek je tak jedním z těch, kteří se zapojili do speciálního projektu při němž lidé mohou přispět na dobrou věc, podílet se na rozvoji kultury ve Šternberku a zároveň si pořídit atraktivní artefakt historické hodnoty.

Kachle ze šternberského "kulturáku" jsou totiž stejné jako ty, které potkáte ve stanicích první linky pražského metra. 

Linka A se v hlavním městě budovala v letech 1973 až 1978 a původní interiéry jednotlivých stanic byly provedeny tak, aby působily exkluzivně až tajemně.

Stejných hliníkových obkladů zlatavé barvy je na stropě Městského klubu ve Šternberku celkem okolo sedmnácti set.

Tisíc kusů už čeká na své majitele. Dalších pět set se teď ještě nabízí k nezávazné rezervaci.

Zbývajících asi dvě stě obkladů by mělo v budově zůstat a později ozdobit prostor nově rekonstruované knihovny.

Originální hliníkové kachle z interiéru sálu Městských kulturních zařízení ve Šternberku, teď mohou mít lidé doma

Ozvali se architekti i stavbaři metra

První certifikáty, které jejich majitelé po opravě zařízení promění v barevné plechové výlisky, se začaly prodávat na Městském plese. Nikdo nečekal, že se po nich jen zapráší.

„Doufali jsme, že z první série prodáme sto, dvě stě kusů. Ovšem to, co se strhlo, to bylo milé překvapení," reagoval ředitel Městských kulturních zařízení ve Šternberku Libor Svoboda.

Podotkl, že většina těch, kteří se ozvali jsou mimo region.

„Velký zájem měli projektanti, architekti, obyvatelé Prahy nebo třeba lidé, kteří se podíleli na stavbě metra," vysvětlil ředitel a doplnil, že termín, kdy by se mělo s pracemi začít, je předběžně stanovený na 1. dubna.

Londýňan: Láká mě Šternberk navštívit

Petr Štefek ve Šternberku nikdy nebyl, město však přesto zná.

„Je to především díky vydařenému bytovému domu v Labutí ulici od architekta Romana Kouckého. Ovšem, to, že si tamní obyvatelé dokáží uvědomit hodnotu zdánlivě nenápadných věcí, mne teď láká město navštívit osobně," poznamenal architekt.

Originální hliníkové kachle z interiéru sálu Městských kulturních zařízení ve Šternberku, teď mohou mít lidé doma

Zvažuje, že desky zavěsí doma, jako obraz nebo je umístí volně do prostoru. Říká, že při pohledu na ně se mu vždy vybaví silný pocit vítání a loučení, prvního a nebo posledního polibku spojeného s prostorem nástupiště.

„Možná je ale jednou věnuji někomu dalšímu. Někomu, kdo v nich nalezne ještě silnější příběh. Myslím, že i město Šternberk by si mělo pár obkladů ponechat a nějak vtipně je využít. Vždyť které jiné město na Moravě má kousek metra," doplnil architekt.

Buď na knihovnu, nebo na charitu

Akce „Kup si kus historie, dej budoucnost knihovně" má posloužit dobré věci a především rozvoji kultury ve Šternberku – výtěžek z prodeje certifikátů totiž bude použit na úhradu plánované rekonstrukce Městské knihovny. Jeden certifikát pak přišel na pět set korun.

„Podle výše vybrané částky pak její díl půjde rovněž na charitativní účely. Pokud by se zahájení rekonstrukce knihovny zdrželo, bude na charitu věnována celá shromážděná suma," doplnila mluvčí šternberské radnice Irena Černocká.