Stromy v aleji stojí velmi blízko od sebe, což podle odborníků způsobuje deformace jejich korun. Proto bylo nutné přistoupit k prořezávce, několik lip nakonec vzhledem ke svému stavu muselo jít k zemi.

Před vlastním zásahem se dělal dendrologický průzkum, který zhodnotil stav jednotlivých stromů. „Alej odpovídá svému věku, její stav je podobný jako u aleje na hrázi rybníka Oborník. Každý, kdo tudy chodí na nádraží, tak si musel všimnout, že stav některých stromů nebyl optimální, některé ohrožovaly i přilehlou nemovitost," řekl mluvčí zábřežské radnice Daniel Gryc.

Odborná firma, která zásah prováděla, proto nakonec musela dvanáct lip pokácet. Prázdná místa v aleji po nich ale nezůstanou. „Nové stromy se budou vysazovat na jaře. O jejich počtu ještě není rozhodnuto, bude to záviset na prostorových možnostech," doplnil Daniel Gryc.

„Chodím tudy docela často na vlak a je pravda, že jsem si už dřív všiml, že některé stromy se až nebezpečně nakláněly. Pokud místo nich dosadí nové a alej díky tomu bude opět krásná, tak proti prořezání nic nemám. Není to prales," míní Zábřežan Radek Petřík.

Obnova stromořadí zatím vyšla město na přibližně dvě stě tisíc korun, další peníze si vyžádá dosazení nových stromů.

O této frekventované aleji je velmi málo dostupných informací, ani mnozí Zábřežané, kteří ve městě žijí desítky let, nevědí, proč se vlastně jmenuje Šestikrejcarová. Vysázená byla zřejmě někdy kolem roku 1910, je dlouhá dvě stě padesát metrů a původně ji tvořilo čtyřiasedmdesát stromů, vesměs lip malolistých.