„Mnoho telefonů je stále hluchých, v kanceláři to podle mých informací nevypadá dobře. Stále se nemůžu nikam dostat. Největším problémem ale je, že stále nemáme elektřinu. Znamená to, že si nemůžeme zatopit ani si dát teplou sprchu. Všude jsou popadané stromy a dráty trčí na chodníky," líčí následky superbouře Alžběta Králová, když se poprvé dostala v malé kavárně na internet, aby mohla svým blízkým dát vědět, že je v pořádku.
Ozvala se i na výzvu Olomouckého deníku a prostřednictvím sociální sítě Facebook nám poskytla rozhovor. V USA je šternberská rodačka, která v sobotu oslaví pětadvacáté narozeniny, na tříměsíční pracovní stáži. Pracuje na volební kampani pro newyorského kongresmana Michaela Grimma.
Jste vy i všichni vaši přátelé v pořádku?
Jsem tu na pracovní stáži, pracuji na kampani pro kongresmana Spojených států amerických. Moc kamarádů tady nemám, jelikož jsem pořád v práci. Zatím se mi nepodařilo dovolat mnoha lidem, ale doufám, že jsou všichni v pořádku. Dostala jsem pár textových zpráv, myslím, že všichni jsou v pořádku, ale někteří kolegové jsou nejspíš zaplaveni.
Jak a kde jste prožila samotný hurikán Sandy?
V neděli jsem šla nakoupit základní potraviny, jelikož jsem tu minulý rok zažila hurikán Irene, měla jsem alespoň představu, co mě zhruba čeká. V pondělí během hurikánu bylo vše zavřené a starosta New Yorku vydal prohlášení s tím, že by všichni měli zůstat doma. K večeru přestaly jezdit autobusy a uzavřeli mosty. Byla jsem tedy v podkroví domu, který mám pronajatý.
V ČR člověk zřejmě nikdy podobnou bouřku nezažije… Jaký to byl pocit?
Pocit? Abych pravdu řekla, před hurikánem Irene jsem měla větší strach, myslím, že tentokrát jsem nečekala takovou pohromu. Vlastně jsem ani z pracovních důvodů neměla čas sledovat, jak vážná je situace. Strach jsem měla v noci, když vypnuli elektřinu. Obávala jsem se, aby to neodneslo střechu, nebo aby na dům nespadl strom či elektrické dráty. Vítr byl strašně silný. Na verandu nám přiletěla sousedova železná konstrukce. Kdyby tam někdo byl, asi by neměl šanci přežít.
close
zoom_in
Řádění hurikánu Sandy. Foto: Archiv Alžběty Králové
Kdy jste si uvědomila, že jde do tuhého? Měla jste strach?
Do tuhého? V podstatě v noci, když jsem z podkroví nad Manhattanem viděla létat světlice a nevěděla jsem, co se děje. Telefon byl hluchý a už jsem se nemohla nikam dovolat. Strach jsem měla, ale v domě jsem nebyla sama a ještě než vypnuli elektřinu, jsem si našla na internetu, že nejsme v evakuační zóně. To mě uklidnilo. Kdybych bydlela o deset minut blíže k pobřeží, rozhodně bych na tom byla mnohem hůř. Ale abych pravdu řekla, měla jsem nachystaný pas a ty nejdůležitější věci, kdybych z nějakého důvodu musela opustit dům.
Jak se během katastrofy chovali Američané?
Jedna paní, které je osmašedesát let a je dobrovolnicí na kampani, mi volala ze své dovolené v Illinois, abych si nakoupila potraviny. Měla o mě strach. Myslím si, že většina z nich se chovala rozumně a uposlechla Bloombergova (Michael Bloomberg, starosta New Yorku, pozn. aut.) slova. Někteří z nich ovšem neopustili dům, ty potom museli evakuovat zvlášť. Za to bych jim dala vysoké pokuty. Jinak si myslím, že informovanost byla perfektní, vláda udělala vše, co bylo v jejích silách.
Video před hurikánem od Alžběty Králové
Jakým způsobem vůbec funguje takové krizové řízení v New Yorku? Kde jste se dozvídala, co se děje?
Jelikož nemám televizi, vše o hurikánu se dalo sledovat online na Youtube, také byla dostupná rádiová stanice, která o průběhu hurikánu podávala aktuální informace. Jak jsem již zmínila, já osobně jsem našla na profilu kongresmana Grimma odkaz, kde jste zadali číslo domu a ulici a zjistili jste, zda se musíte evakuovat, popřípadě, kde je nejbližší evakuační místo. Takže informace byly i na sociálních sítích jako je Facebook. V neposlední řadě nám kongresman sdělil i telefonicky, kam máme v případě potřeby volat a kde se ukrýt.
Pracujete pro republikánského kongresmana Michaela Grimma. Jaké jsou nyní vyhlídky na jeho znovuzvolení?
Kampaň je ve své finální fází. Volby jsou 6. listopadu, ale musím říct, že hurikán naši práci naprosto paralyzoval. I přesto jsem ale přesvědčena o tom, že vyhrajeme.
Vzkázala byste něco domů svým přátelům?
Všem svým kamarádům bych chtěla rozhodně poděkovat, že se mě snažili kontaktovat. Lidé jsou na tom mnohem hůř, nemají střechu nad hlavou, někteří z nich tu tragicky zahynuli. Já mám ruce a nohy, jsem živá a zdravá. Zdraví je pro mě to nejdůležitější. Myslím si, že jsem zvládla v životě již horší věci. Ale je pravda, že to, co jsem tu zažila za tři měsíce, spousta lidí nezažije ani za celý život.
Alžběta Králová
Narodila se 3. listopadu ve Šternberku, v Olomouci pak vystudovala Slovanské gymnázium. Na Univerzitě Palackého v Olomouci absolvovala bakalářské studium oboru Politologie a evropská studia a v rámci projektu Erasmus navštěvovala i univerzitu v Portsmouthu ve Velké Británii. Aktuálně studuje magisterský program na Masarykově univerzitě v Brně, obor politologie, se zaměřením na volební studia a politický marketing. Je vášnivou fotografkou, má za sebou jednu samostatnou výstavu, několik jako spoluautorka. V USA nyní pracuje jako fotografka i pro kongresmana Michaela Grimma.
