Krkavcovití ptáci se do lužního lesa postupně organizovaně slétávají ze vzdálenosti i několika desítek kilometrů, aby se nakonec jako velký černý mrak usadili ve větvích stromů a bezpečně strávili noc.

„Havrani mají vysoce rozvinuté sociální chování, hnízdí pospolitě v koloniích a i mimo hnízdní období společně nocují," vysvětloval Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku.

„Ptáci zimující u nás, se každý večer slétají, a to v počtech několika tisíc, na jedno místo, kde se jich shromáždí pět až 10 tisíc," uvedl ornitolog.

„Ráno se zase zvednou a rozletí opačným směrem do míst, kde se krmí," poznamenal.

Havrani přilétají na nocoviště v hejnech z mnoha směrů. Nejprve se shromáždí na stromech dále od vlastního nocoviště a za šera poté přilétnou společně do lokality, kde stráví noc. Někteří přitom krouží ve vzduchu, jiní sedají na větve, které postupně obalí. Jejich pohyb provází charakteristické a v obrovském počtu místy ohlušující krákání.

Jednou z lokalit v Olomouckém kraji, kterou si havrani vybrali k bezpečnému přenocování, je přerovská Žebračka.

„V minulých letech jich tam bylo i 15 tisíc," zmínil Šafránek. Pro ornitology je právě toto pozoruhodné sociální chování havranů jedinečnou příležitostí, jak tyto ptáky zimující v České republice spočítat.

Nocoviště většiny středočeských havranů se nachází v lužním lese – stejně tak národní přírodní rezervace Žebračka byla zřízena k ochraně zbytků lužního lesa v povodí řeky Bečvy. K Přerovu se přitom podle dosavadního pozorování stahují na noc ptáci, které je přes den možné spatřit na polích či v obcích až několik desítek kilometrů vzdálených.

„Je možné, že sem létají na noc i havrani z Olomouce," poznamenal Šafránek.

Chování havranů se začíná měnit

Počty havranů, kteří se na zimu přesouvají do Česka z Pobaltí, severu Ukrajiny a Polska, se každoročně snižují. Podle Šafránka je to znát i na nocovišti u Přerova. Tam sice vzhledem k teplejšímu počasí v posledních týdnech ještě nedorazili všichni ptáci, ale v posledních letech jejich počty v zimě nebyly tak vysoké, jako kdysi.

„Vypadá to tak, že se chování havranů začíná měnit. Část těchto krkavcovitých ptáků táhnoucích k nám, zůstává v Polsku. Důvodem je zřejmě teplejší průběh zimy v posledních letech," sdělil ornitolog.

Havrani většinou přilétají zimovat do České republiky na přelomu října a listopadu.

„Je to dáno fotoperiodou – délkou světelné části dne," vysvětlil Jiří Šafránek.

Naopak havrani, kteří se během roku vyskytují v Česku, v podobném čase odlétají na jižněji do Středozemí, nejčastěji na jih Francie.

Havranů polních, kteří u nás zimují, ne nepoměrně více, než v České republice v létě hnízdí.

Havran patří do skupiny krkavcovitých. Jeho příbuznými jsou kavky, vrány, straky i sojky. Vyznačují se vysokou inteligencí a zvídavostí.