O stanovení průzkumného území ve Zlatých Horách požádala pražská firma Potamon GTS, jesenická společnost Cukmantel a geolog Stanislav Staněk. Všechny žádosti ministerstvo životního prostředí loni v prosinci zamítlo.

Pokusy o obnovení těžby ve Zlatých HoráchDůl ve zlatých Horách byl uzavřen na konci roku 1993. V roce 2004 požádala firma Altenberg z Rudné u Prahy o povolení k průzkumu ložiska. Podporu našla u zlatohorské samosprávy, proti se však postavily některé ekologické organizace.
Olomoucké pracoviště Ministerstva životního prostředí stanovilo firmě území, na kterém může zahájit průzkum. Ekologové se však odvolali k ministru životního prostředí a ten rozhodnutí svých podřízených zrušil.
V roce 2007 ministr životního prostředí odmítl opakovanou žádost firmy kvůli rozporu se státní surovinovou politikou. Společnost v té době měla souhlasné stanovisko k průzkumu od resortu průmyslu. Firma stát žalovala, spor řešily soudy.
Naposledy průzkum firmě ministerstvo životního prostředí nepovolilo v roce 2010. Společnost boj o zlato vzdala.

„Průzkum je v rozporu se státní surovinovou politikou, která byla schválena usnesením vlády v roce 1999," sdělila mluvčí ministerstva životního prostředí Jana Taušová.

Všichni žadatelé podali proti rozhodnutí ministerstva rozklad. Na svém nejbližším zasedání bude záležitost řešit rozkladová komise. Na základě jejího doporučení o celé věci rozhodne ministr životního prostředí.

Podle mluvčí ministerstva jsou průzkum a těžba zlata prakticky vyloučené. A to v důsledku platné surovinové politiky státu a zákonů na ochranu vod nebo přírody a krajiny.

Pozitivně se naopak k možnému průzkumu rudných ložisek staví zlatohorští zastupitelé. Město má v celé věci pozici účastníka řízení.

„Především jde o zaměstnanost, která je v této době na Jesenicku prioritní. Tím, že zde byla těžba ukončena před dvaceti lety, nejde o otevření nového ložiska, ale o získání nedotěženého podzemního bohatství," řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Před deseti lety se v souvislosti s možným obnovením těžby hovořilo o sto až sto padesáti pracovních místech, která by mohly v městě na česko-polské hranici vzniknout.

Zlato se pod Příčnou horou v novodobé historii těžilo v letech 1990 až 1993. Ze země se za tu dobu podařilo horníkům vydobýt více než tunu drahocenného kovu.

V ložiscích, která se vyplatí těžit, se podle odhadů nachází další dvě až tři tuny zlata. Někteří geologové ale tvrdí, že jej podzemí skrývá až šest tun. Zlato prospektory přitahuje proto, že jeho cena i přes současný pokles za posledních dvacet let vzrostla třiapůlkrát.

Dolování zlata však nemá podporu politiků. Současná vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala neumožnit průzkum ložisek ani jejich následnou těžbu.

Na konci března navíc poslanci kabinet ve svém usnesení požádali, aby nerušil ani neměnil rozhodnutí vlády z roku 1999, které těžbu zlata na českém území označilo za nežádoucí.

„Toto usnesení by mělo iniciovat proces, na základě kterého by v konečném důsledku měl být do budoucna zcela znemožněn další průzkum a následná těžba zlata na celém území České republiky," řekl poslanec Miloš Babiš z hnutí ANO2011.

Těžba ve Zlatých Horách skončila před dvaceti lety. Bývalý důl i závod na zpracování rud jsou již zlikvidované. Jistotu pro několik pracovníků, kteří v provozu RD Jeseník zbyli, představuje čištění kyselých důlních vod. Obsah škodlivých látek v nich klesá pouze pomalu.

„Vypouštíme tu snad nejvíc důlních vod v republice. Ročně jich čistíme tři miliony kubických metrů," poznamenal před časem vedoucí provozu RD Jeseník Jan Kotris.