Na prostějovské úřední desce jsou z minulého týdne k vidění hned tři územní rozhodnutí na studny kopané do hloubky osmi a půl metru.

„Zákazníci v Olšanech si od nás nechávají studny kopat kvůli zálivkové vodě," uvedl Roman Pudl, majitel šternberské firmy AZ STUDNY.

Vysvětlil, že lidé chtějí mít u novostaveb pěstěné trávníky a ty jsou na vodu hodně náročné.

„V létě si trávník vezme i dva kubíky vody denně. Když si spočítáte, kolik by přišla zálivka z vodovodního řádu za celý měsíc, začnete uvažovat o vlastním zdroji vody," řekl Pudl.

Vojtěch Musil ze společnosti Dekonta, která letos skončila s doprůzkumem znečištění spodních vod v Olšanech a okolí, ubezpečil, že zbytky po průmyslových rozpouštědlech (jde o chlorované ethyleny) se obecně vzato v rostlinných tělech neshromažďují. Nejenom olšanským trávníkům, ale ani ovoci či zelenině tak dle jeho vyjádření nebezpečí nehrozí.

Odborníci z Dekonty zjistili, že se mrak rozpoštědel táhne spodními vodami od Olšan až k Dubanům. Jako nejlepší metodu likvidace kontaminantů doporučili aplikaci určitých kmenů bakterií. Ty dokážou odbourat chlór.

„Odhady nákladů na sanaci spodních vod se pohybují od čtvrt miliardy korun do zhruba jedné miliardy korun," podotkl k tomu olšanský starosta Milan Elfmark.

Kdo takovou sumu zaplatí?

„Peníze bychom snad mohli získat z prostředků ministerstva životního prostředí a zdrojů Evropské unie," zamýšlí se Elfmark s tím, že o postupu bude jednat s novým vedením Olomouckého kraje.

Voda v mraku kontaminantů pitná není. Limit pro chlorované uhlovodíky byl v některých zkušebních vrtech překročen trojnásobně, v jiných až dvacetinásobně.

Spodní vody v Olšanech a okolí zamořily látky uniklé z poškozených nádrží v areálu před lety zaniklé fabriky Sigma Lutín. K havárii došlo před více než dvěma desetiletími. K částečné sanaci vod pak došlo za pomoci přečerpávacích věží před zhruba šesti roky.