„Jako kluk jsem tady ministroval. Tehdy se normálně zvonilo. Když byl pohřeb, vyzvánělo se až na hřbitov. Teď už je to asi třicet let, co se nezvoní," vzpomíná v kostele rodák z Vidnavy.

Na věži kostela svaté Kateřiny visí stejnojmenný památný zvon z roku 1510. „Nechali jsme si udělat panem Manouškem z Prahy jeho revizi a zjistila se na něm prasklina. Ani jeho zvuk není takový, jaký by měl být," říká Kubáň.

Poškození zvonu mělo na svědomí zřejmě nevhodné srdce. Zvon se tak nesmí používat. Jeho oprava by stála zhruba tolik peněz, jako pořízení nového. Proto se farnost rozhodla koupit náhradní kus.

Obnovu zvonu si vzal Kubáň za své spolu se třemi místními lidmi. Jedním z nich a duší celého úsilí je děkan Miroslav Kadlec. Na podzim 2008 začali sbírat peníze na nový zvon. „Zatím máme sto padesát tisíc. Je třeba minimálně tři sta padesát," bilancuje Kubáň.

Kdo chce, může každou druhou neděli v měsíci přispět do kostelní sbírky. Nebo se s darem může obrátit na místní faru. Josef Kubáň ukazuje sešit, do kterého každý příspěvek pečlivě eviduje.

Peníze přibývají, ale pomalu. Vidnava a okolí je chudý kraj, kde má řada lidí hluboko do kapsy. Prostředky malé farnosti mnohdy nestačí ani na pokrytí jejích základních potřeb. „V neděli chodí do kostela zhruba třicet lidí. Jsou to převážně starší lidé," přibližuje zdejší společenství věřících Kubáň.

Na věži kostela kdysi visely tři zvony. „Můj sen by byl, kdyby tu byly všechny tři. Začali jsme od toho největšího, protože je nejdražší. Pořád doufáme, že najdeme nějakého mecenáše nebo že se nám podaří nějaké peníze sehnat," neztrácí naději devětapadesátiletý muž.

„Kostel je krásný a patří k němu i zvony. Je to těžké, ale já vždycky tvrdím, že s pomocí Boží se to podaří," věří vidnavský farník.