Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

VIDEO: Ka ta pult, Ka ta pult!, hřměl dav lidí v Přerově a začala rocková smršť

Přerov /REPORTÁŽ Z KONCERTU KATAPULTU/ – „První koncert Katapultů? Bylo mi šestnáct, když jsem je viděl poprvé v kulturáku v Troubkách. Neskutečný zážitek," vzpomíná Radovan Kučera z Vlkoše a přidává se k davu, který se ve středu večer hrne do velkého sálu Městského domu v Přerově.

6.3.2014
SDÍLEJ:

Legenda českého rocku – kapela Katapult při koncertě v Městském domě v PřerověFoto: DENÍK/Petra Poláková-Uvírová

Všechno je jinak – z podia už nezní nezaměnitelný chraplák Jiřího „Dědka" Šindeláře a zakladatel Katapultů Olda Říha zaplnil prázdná místa po legendárním basistovi a skvělých bubenících, jakými byli Tolja Kohout nebo Jiří Stárek, mladými muzikanty. Přesto se z publika občas ozve typické: „Dědku, hobluj!"

Frontman se opře do strun a necelé čtyři stovky lidí v sále ho hypnotizují očima. Čekají, jestli je s novou kapelou nezklame. Zpěvák a kytarista běží až k podiu a vyskočí na bednu. Jeho energie dává jasnou odpověď na všechny otázky.Legenda českého rocku – kapela Katapult při koncertě v Městském domě v Přerově

„Všechno, co budeme zpívat, jste prožili i vy. Všechno, co jsme prožili my, prožijí i další generace. To je Kouzlo Katapultu!," křičí do mikrofonu Olda Říha a jeho poslední slova už skoro není slyšet. Ztrácejí se v bouřlivém skandování a aplausu nadšených fanoušků.

Dívám se na staršího muže vedle sebe, kterému se dojetím lesknou oči. „Ka ta pult, Ka ta pult!," vytleskává v pravidelném rytmu dav a člověk si připadá skoro jako na hokejovém zápase.

Bouřlivé přivítání dojalo i samotného Oldu Říhu. Přichází k lidem v první řadě, uklání se a děkuje ve stylu Katapultů – se zaťatou pěstí nad hlavou.

„Užijete si jeden večer bez starostí a jeden večer vzpomínek. A jestli to můžu říct… – ať nám všichni vylížou p…l!", hřímá. Skvělá rytmika rozpumpuje první šlágr. „Jen jednou dostat šanci, u dobrý kapely. To byste nevzdělanci, to byste viděli!"

Lidé v sále nahlas zpívají a už po prvních skladbách je jasné, že tento koncert si bude Městský dům pamatovat hodně dlouho.Legenda českého rocku – kapela Katapult při koncertě v Městském domě v Přerově

Mladý basista to na podiu roztáčí se stejnou vervou jako kdysi „Dědek" a s nestárnoucím frontmanem si notují. Občas si podají ruce, nebo se obejmou. Kdo si myslel, že budou mít největší úspěch rychlé skladby, ten se přepočítal.

„Kdo ví, kdo ví, snad jenom ty růže krepový," zpívá s dojetím perfektně secvičený sbor, který si slova oblíbených písniček pamatuje i po třiceti letech.

Olda Říha se jen potutelně usmívá a užívá si. Zpívat nemusí, fanoušci zpívají za něj. Přicházejí vážnější songy a začínám litovat, že stojím přímo u bedny. Ze skvělých textů Katapultů slyším každé druhé slovo. Naštěstí jsou refrény tak chytlavé, že jim rozumí každý.

„Každej si lehne, jak si ustele a já si ustlal na chodník," opakuje několikrát po sobě zpěvák. „Tomu rozumím," říká s úsměvem mladý muž vedle mě. Olda Říha některé písničky prokládá hrou na foukačku, občas přijde mezi lidi a napije se piva.

Začíná smršť písniček, které vracejí posluchače o třicet let zpátky. „Když máš kamaráda a on tě podrazí, náladu máš mizernou," přicházíme postupně o hlasivky.Koncert skupiny Katapult v Městském domě v Přerově

Při Blues opuštěný postele už lidé v sále ječí jako fanynky na koncertě Beatles. Jeden z návštěvníků nezvládne emoce a vyšplhá se po schůdkách na podium, kde v koutku utajeně tančí. Pořadatelé ho ale rychle vyvádějí.

Je vidět, že současní Katapulti jsou sehraný tým.

Členové „štábu" pokorně zvedají ze země odhozené harmoniky, vyměňují zpěvákovi kytary, aby si v závěru zazpívali společně s kapelou u mikrofonu poslední song. Démon s kytarou opouští pódium a prochází sálem, kde mu lidé podávají ruce.

O závěrečný bonbonek se postará zpěvák a bubeník v jedné osobě, který začne zpívat přídavek. Barva jeho hlasu trochu připomíná „Dědka", a lidé ho nechtějí pustit z podia.

„Ka ta pult, Ka ta pult!" vytleskávají lidé další přídavek. A koncert pokračuje. Proč by taky ne. Hitů má kapela tolik, že mohl začít nový. Nastává loučení. „Kytara drtila Oldu, Olda drtil kytaru!," směje se už nahlas frontman.

Když odcházím ze sálu, skoro neslyším. „Úsměv na rtu, dobrou kartu," pobrukuji si po cestě domů. „Co jste říkala?", ptá se mě nechápavě jeden z kolemjdoucích. „Ale nic, někdy příště," odpovím mu dalším songem.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

6.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
7

Podíl HDP na penze v Česku klesá. Evropský trend je ale opačný

Ponorka A.R.A. San Juan
4

Ztracenou argentinskou ponorku údajně poškodil výbuch, patrání pokračuje

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

Církvi se daří. Nemovitosti jí loni vynesly 1,4 miliardy

Česká katolická církev se svým majetkem v poslední době hospodaří úspěšně. Vyplývá to alespoň z údajů, které dnes zveřejnili zástupci církve na České biskupské konferenci (ČBK). Biskupství zvýšila výnosy z vlastního hospodaření s nemovitostmi meziročně o 11 procent na 1,4 miliardy korun, na daních odvedla za rok 2016 téměř 114 milionů korun.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT