Ačkoliv vynášení smrtky připadlo na první jarní den, počasí jaro příliš nepřipomínalo. Zatažená obloha a vlezlá zima průvod výrazně znepříjemňovaly.

I přesto děti statečně pokračovaly dál, a nepříznivé podmínky neubraly nic na jejich nadšení.

„U nás se smrtka vždycky topila, někde se třeba pálí. V momentě, kdy se utopí smrtka, která symbolizuje zimu, tak se do města přinese máj jako symbol začínajícího jara. Smrtná neděle sice byla minulý týden, ale to měly děti jarní prázdniny, tak jsme to raději nechali až na tuto květnou neděli." prozradila vedoucí dětského folklorního souboru Trávníček Dagmar Bouchalová.

A proč se někdy říká smrtka, někdy Morena?

„Liší se to region od regionu. Na Hané je klasicky smrtka. Někde mají Moranu nebo Morenu, někde třeba smrtelku. I ústní lidová slovesnost je všude jiná, říkanky se liší. My jsme původní přerovskou slovesnost, která pochází ze sedmnáctého, osmnáctého století, dali dohromady přes archiv," osvětlila dále.

Trasa průvodu směřovala od centra Cukrle, přes Žerotínovo, T. G. Masaryka a Horní náměstí, až k loděnici, kde došlo k vhození strašáka do Bečvy.

Jak Dagmar Bouchalová prozradila, cesta průvodu kopírovala původní historické hranice města.

Finálnímu aktu slavnostní události přihlíželo početné obecenstvo. Účinkování svých ratolestí si pochopitelně nenechali ujít zejména rodiče.

„Mám tam dceru, té je teď osm let. Je nadšená, že může takhle zpívat v krásném kroji. I má starší dcera do Trávníčku chodila, takže je to už tak nějak v rodině," řekla maminka jedné z malých účastnic průvodu Monika Dreiseitlová.

David Král