Hlavním posláním stanice je pečovat o zraněná zvířata nebo osiřelá mláďata. Cílem je vyléčit je nebo odchovat a vrátit zpět do volné přírody. Pokud to kvůli zranění není možné, hledají jim nový domov.

Nyní je v péči manželů Maixnerových výr velký. Našli ho v Hanušovicích přímo na sídlišti pod elektrickými dráty. „Měl poraněnou letku na křídle, takže to vypadalo na zranění od elektrického proudu. Z toho by se snadno dostal, ale navíc se k tomu přidaly i problémy s nohou. Výr v ní měl dlouhodobý zánět a praskly mu šlachy," popisuje zranění zvířete Jitka Maixnerová.

Co dělat, pokud najdete v přírodě opuštěné či zraněné zvířeKontaktovat Záchrannou stanici Ruda nad Moravou ČSOP Šumperk
Jitka Maixnerová 731 663 801
Jiří Maixner 724 618 060
e-mail: csopsumperk@seznam.cz

Léčili ho antibiotiky, zkoušeli i konopnou mast, přesto se jeho zranění příliš nelepší. „U sov je to tak, že jsou dlouho schované. Ukáží se, až když je jim opravdu hodně zle. Přichází k nám pak zesláblé a v hodně špatném stavu," vysvětluje zvířecí záchranářka.

V další voliéře je káně, které dovezli dva mladíci ze Zlatého Potoka u Malé Moravy. Letos je to už druhé káně, které našli. „To první bohužel uhynulo, bylo hodně slabé. Stává se, že rodiče loví s mláďaty v lese. Když se pak takové mládě ztratí, je ještě moc slabé a samo si nedokáže najít potravu," říká Jitka Maixnerová.

Káně má spálenou nohu od drátů vysokého napětí. To je u dravců vůbec nejčastější příčina zranění. Často se v záchranné stanici objevují i mláďata, která vypadla z hnízd. Měli tu už poštolky, káňata, ale i orlovce. Toho našli lidé u Hanušovic, v našem kraji je tento dravec vzácností.

Osudy zvířat jsou často smutné. Jeden takový příběh se šťastným koncem nabízí i Jitka Maixnerová. Letos našli lidé na rybníku u Třemešku labuť s devíti mláďaty. Otrávili se botulotoxinem, který vzniká v blátě ve špinavé vodě. Přežilo jen jediné mládě. To už má ale dnes nový domov. Našlo ho v pískovně v Mohelnici, kde je velmi čistá voda.

V Rudě nad Moravou jsou schopní se postarat o jakékoliv zvíře z volné přírody. Jedinou výjimkou jsou velké šelmy, tedy medvěd, vlk a rys.

S podzimem se ve stanici začínají stále častěji objevovat ježci. Lidé je často najdou někde na loukách či zahradách a mají obavu, zda přežijí zimu. „Důležité je zjistit, kolik takový ježek váží. Pokud má víc jak půl kila, tak zimu bez problémů přežije. Málokdo má ale možnost ježka doma přesně zvážit, takže je vždy lepší, když zavolá. My se o něj postaráme," říká záchranářka.

Pokud je zvíře dostatečně velké, vypustí jej do volné přírody. I menší ježci ale mají naději, že zimu přežijí bez problémů venku. „Pokud je příznivé počasí, mohou se ještě stihnout vykrmit. Kdyby ale přišla brzy zima a napadnul sníh, tak nepřežijí," vysvětluje Jitka Maixnerová.

Záchranná stanice v Rudě nad Moravou zahrnuje celé území Jeseníků, Šumperska a Zábřežska, její provoz je ale odkázaný hlavně na sponzory. V České republice funguje pod hlavičkou Českého svazu ochránců přírody síť záchranných stanic zaměřených na dlouhodobou péči o zraněná zvířata. Tato zařízení mají nárok na dotaci.

Stanice v Rudě je ale určená pro krátkodobou péči a dotace nedostane. „Mohli bychom získat příspěvky od obcí, měst a kraje, ale v Českém svazu ochránců přírody není žádný člověk, který by se staral o rozesílání žádostí o příspěvky. Já už na to po celém dnu nemám čas ani síly. Peníze tak sháníme hlavně přes kamarády a známé sponzory," posteskne si Jitka Maixnerová. Většinu nákladů na provoz ale zatím Maixnerovi táhnou ze svého rodinného rozpočtu.