„Kromě Princezny Fantaghiro z italské produkce a Anděla Páně, kde se objevím na zhruba tři vteřiny, mě pohádky míjely. Nevím proč, asi jsem do nich musela dorůst… A když přišla nabídka na Proximu, chtěla jsem už jen a jen ji,“ usmívá se Anna Geislerová.

Znamená to, že jste si ji musela trochu vybojovat?
Je to tak. Karel Janák si mě proklepl. Myslel si, že pohádky asi neumím, když jsem v nich nehrála, takže jsem pěkně absolvovala kamerové zkoušky a casting. Říkám si, že tímto možná mé pohádkové období teprve začíná. Teda ne, že bych měla hrát princezny, ale pořád jsou tady ještě postavy bylinkářek, čarodějek nebo zlých královen. Upřímně, moc dobré srdce nemá ani hvězda Proxima, ale v pohádkách je třeba mít i tyto figury, protože právě na nich se děti učí, jak je poznat v reálném životě a chránit se před nimi. Natáčení jsem si krásně užila, vždyť mám taky nádherný kostým a paruku.

O vánoční hvězdě
Televizní Vánoce: dočkáme se hvězd, nejen z nebe spadlých

Letos jste ztvárnila krásné role jednak Olgu Havlovou ve filmu Havel režiséra Slávka Horáka a taky spisovatelku Boženu Němcovou, v níž vás v České televizi uvidíme v novém roce. Obě jsou to silné a originální ženy. O Proximě se to dá říct taky?
Nejsem schopná postavit je vedle sebe, protože Proxima je pohádková postava. Samozřejmě jsme řešili její psychologii, ale práce na reálně žijících charakterech je úplně něco jiného. Olga Havlová a Božena Němcová to byly nesrovnatelné úkoly. Ale když jsme u Němcové, diváci ji v nové minisérii poznají z úhlu, který není úplně vše bořící, ale je rozhodně překvapivý. Byla to ve své době mnoho emocí vzbuzující žena. Stejně jako každá silná osobnost budila i ona protichůdné emoce. My se jich nebojíme.

Pro každého z nás budou letošní Vánoce trochu jiné. Jak je budete trávit vy?
Víme to vůbec někdo? Já doufám, že tradičně, ale svět je den za dnem jiný, je nepředvídatelný. Jediné pozitivum teď vidím v tom, že je nám všem jasné, že to letos nebude o dárcích. Mnohem víc si budeme vážit toho, když budeme všichni spolu.

Záběr ze zkoušky muzikálu Pretty Woman.
Že se uvnitř nic neděje? Brněnská divadla i muzea připravují pro lidi program

Ale já věřím, že zase nastane klid. A pokud jde o nějakou tradici, která se v naší rodině drží se sestrami jsme nosily vyšívané zástěrky po našich prababičkách. Poslední dítě, které jsem do ní oblékla, byl syn Max, když mu byly třeba dva roky. Takže byl pod stromečkem jako takové baculaté jezulátko.