S Brnem Nezvala nespojuje jen nábřeží Svratky s rozrazilem. „Za války hodně jezdíval do Brna. Navštěvoval matku v Žabovřeskách a stýkal se s místními literáty,“ připomněl za projekt Brno poetické Jiří Trávníček. Básník v Brně také krátce studoval práva, protože ho ale škola nebavila, přestoupil na filozofickou fakultu do Prahy.

Vítězslav Nezval
• Narodil se 26. května 1900 v Biskoupkách na Brněnsku.
• Zemřel 6. dubna 1958 v Praze.
• Byl vůdčí osobností českého surrealismu a jedním ze zakladatelů poetismu.
• Psal například scénické básně pro Osvobozenecké divadlo.
• V roce 1924 vstoupil do Komunistické strany Československa.

Na letní prázdniny se vracel ke svým rodičům do Žabovřesk. Ve třicátých letech minulého století ve své světnici v domě na Šmejkalově ulici v Brně napsal nejvíce ze svých děl a často chodil do restaurace Na Rosničce. Městu věnoval i některé své básně.

„Na břehu Svratky je ta nejznámější. Jde o místo, jak se jde z Rosničky směrem dolů, k Jundrovu,“ přiblížil Trávníček místo z básně.

V Brně zanechal Nezval i několik lechtivých historek. Jednu z nich popsal Martin Reiner v románu o básníku Ivanu Blatném, se kterým se Nezval v Brně setkával.

Do města za ním po odloučení měla přijet celoživotní milenka Lilly Hodáčová. Místo láskyplného shledání však Nezval zavřel herečku do hodinového hotelu s papírem a tužkou a přikázal jí psát. „A mohla by to být půvabná milenecká hra, kdyby Slávek hned poté rozhodně neodkráčel domů za maminkou a Františkou Řepovou (dlouholetá Nezvalova partnerka a pozdější manželka - pozn. red.), s níž už léta žije ve společné domácnosti. A kdyby tělem i po duchu jemná Lilly nemusela přes tenkou stěnu celou noc poslouchat souložící dvojice,“ uvádí v knize Reiner.

Nezval se v životě činil i v malbě. "Nebyl jen moderní básník, ale i výtvarník. Jeho obrazy ovlivnil dobový symbolismus i expresionismus a jsou mezi sběrateli ceněné," zmínil vedoucí Památníku písemnictví na Moravě Libor Kalina. Na jednom z obrazů zachytil Nezval i brněnské Pisárky. Dnes jej spolu s přes sedmdesáti dalšími Nezvalovými díly má muzeum Vysočiny v Třebíči.

Oslavit výročí umělcova narození plánovali i v Biskoupkách. „Chystali jsme setkání rodáků, kulturní pásma i pamětní hrníčky, ale všechno jsme museli odvolat,“ povzdechl si starosta Biskoupek Josef Benda. Na slavného rodáka tak kvůli pandemii vzpomenou až příští rok.

Před 110 lety se narodil básník Mikulášek. Pracoval i v Rovnosti  

Nezval není jediným literátem, který letos slaví výročí. V úterý uplynulo přesně 110 let od narození básníka Oldřicha Mikuláška. Kromě literární tvorby se významný spisovatel věnoval také novinářskému povolání a tři roky působil i v Rovnosti.

Oldřich Mikulášek.Zdroj: DENÍK/Tomáš Škoda

Mikulášek se narodil jako syn železničáře v Přerově, významnou část života ale prožil právě v Brně. „V roce 1937 se oženil, natrvalo přesídlil do Brna a nadále se věnoval redakční práci. Působil v Lidových novinách, v letech 1945 až 1948 v Rovnosti, poté opět v Lidových novinách, dále v literárním oddělení Československého rozhlasu, v časopise Host do domu," jsou vyjmenovaná Mikuláškova pracoviště v Galerií literárních osobností Moravského zemského muzea.

K Mikuláškovým blízkým přátelům patřily i další hvězdy brněnského literárního nebe, jako Ludvík Kundera, Jan Skácel či Milan Uhde. Od šedesátých let se i Mikulášek sám začal věnovat pouze vlastní literární činnosti. „Je autorem lyrických i lyricko-epických sbírek básní s charakteristickým rytmizováním a vnitřní dynamikou verše," uvedla na Internetové encyklopedií dějin Brna historička Dana Olivová.

Jen pár let poté se ovšem vážně zranil. A kromě toho ho tehdejší režim začal odmítat i jako tvůrce, vadil mu totiž Mikuláškův odmítavý postoj k srpnovým událostem roku 1968. Opět mohl začít publikovat až v osmdesátých letech.

V roce 1985 zemřel. „Je pochovaný na Ústředním hřbitově města Brna. Na náhrobku se tvůrčím způsobem podíleli sochaři L. Lacina, Ladislav Martínek a Miloš Slezák," doplnila Olivová.