Ve třech sálech hostí Národní muzeum výstavu, na jejíž exponáty se dlouho čekalo. Putovaly k nám z dalekého Egypta a jsou mezi nimi i ty, které objevili během dvou výzkumů v 70. a 80. letech čeští egyptologové. K vidění bude až do 7. února 2021.

Je to poprvé, co se u nás výstava věnovaná pyramidovému poli v Abúsíru a hrobkám členů královské rodiny z 3. až 1. tisíciletí př. Kristem prezentuje. Je zaměřena na nejstarší období egyptské říše, do doby stavitelů pyramid. Ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.

Muchova Slovanská epopej.
Návrat Slovanské epopeje: Do Moravského Krumlova dorazí zřejmě za půl roku

Celkem je tu k vidění tři sta exponátů, od drobných fajánsových sošek a šperků přes obětní nádoby, reliéfy z chrámů a torza kamenů s vyrytými hieroglyfy až po důstojné dřevěné sarkofágy. Obdiv budí subtilní tyrkysové sošky z cenného sklovitého materiálu i fragmenty soch králů, bohů či kněží, smíšené pocity zase vyvolávají tzv. kanopy nádoby s víky v podobě lidských hlav, v nichž se uchovávaly vnitřnosti vyjmuté z těla při mumifikaci.

Věčná sláva

Prakticky vše spojené s pohřebními obřady od tkanin a kadidelnic až po zdobné rakve dokládá, jakou péči a úctu Egypťané svým zemřelým věnovali. „Přáli si, aby jejich jméno bylo věčné,“ potvrzuje Miroslav Bárta, šéf českých výzkumů. A expozice potvrzuje, že svou ambici naplnili vrchovatě. I když stěží asi tušili, že jména Ptahšepse, Šeretnebtej či Raneferef budeme jednou číst i my, ve 21. století.

Egyptskou slávu a noblesu lze číst i z chrámových údolí. Monumentální zádušní komplex přibližuje malý model, sluneční chrámy, historii soch či pohled do zákulisí výzkumů zase různé projekce. Některé jsou vynalézavější třeba ty znázorňující běh slunečního kalendáře a digitálně dokreslující i vysvětlující motivy výzdoby slunečních chrámů.

Vlašský dvůr.  V kutnohorské mincovně to v létě roku 1300 všechno začalo
Příběh nejslavnější české mince: třicet grošů stála kráva i sud piva

Jiné budí shovívavý úsměv, třeba dvě televizní „interview“ jedoucí ve smyčce. První zkraje 80. let, kde mladičký Jiří Bartoška coby reportér klábosí se sochou egyptské princezny, druhé natočené o víc jak deset let později, kde pro změnu další objevenou (animací rozpohybovanou) princeznu zpovídá moderátor České televize Jiří Václavek.

Větší výtku ovšem zaslouží nedostatečně osvětlené popisky u některých exponátů v levém tmavém sále, jež prakticky nejdou přečíst a k nimž by návštěvníci měli povinně fasovat baterky. Tuhle nedokonalost by staří Egypťané nedopustili…