Jaké jsou skutečné důvody?

„Pro opuštění prostor Domu U Černé Matky Boží existuje několik důvodů. Národní galerie se především musí poněkud zmenšit. Od státu se jí nedostává již tolik peněz, aby udržela majetek," sdělil Deníku generální ředitel Národní galerie Vladimír Rősel, který zároveň připomíná, že jde již o druhý objekt, který galerie opouští. Začátkem roku se rozloučila s Jiřským klášterem na Pražském hradě, kde byla stejně jako v případě Domu U Černé Matky Boží v nájmu.

Galerie dostává od státu podle Rősela každým rokem nižší příspěvek a celkově přibližně o sto milionů méně, než je její reálný roční rozpočet. Letos jí bylo přiděleno 220 milionů korun, což je o 18 milionů méně než loni. Vlastní výnosy ze vstupného nebo odborných posudků a sponzorské dary přitom scházející finance nenahradí.

Expozice, kterou v její původní sestavě nebude možné již znovu vidět, byla svým rozsahem spíše komorní, významem ovšem obrovská. Ve třech patrech jedinečné architektury domu od Josefa Gočára, postaveného v letech 1911-1912, se koncentrovala stěžejní kubistická díla například od Bohumila Kubišty, Emila Filly, Josefa Čapka, Antonína Procházky, Václava Špály, Vincence Beneše či Otto Gutfreunda. Ta zde byla ideově představena v souvislostech s užitým uměním a architektonickými detaily. Vedle kubistických soch a obrazů se tak návštěvník setkal se soudobým nábytkem z dílny Pavla Janáka a Vlastislava Hofmana, knižní grafikou Vratislava Hugo Brunnera a architektonickými modely nebo dokumentací slavných staveb.

Podle Národní galeriie bylo málo návštěvníků

„Původní záměr prezentovat kubismus v kubistickém domě byl logický a divácky atraktivní, jelikož je prostor kompatibilní s díly, které se tam vystavují. Kubistický nábytek, sochy a obrazy tam určitě patřily. Nemyslím, že by se Praha měla vzdávat možnosti instalovat do kubistické architektury kubistické umění," reagoval na uzavření expozice ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd Vojtěch Lahoda.

Národní galerie v Praze od poloviny roku 2003 hospodařila s Domem U Černé Matky Boží na základě Smlouvy o dílo mezi NG a Státním fondem kultury ČR. Za celou dobu existence navštívilo Muzeum českého kubismu bezmála 200 tisíc návštěvníků. Právě to je podle Rősela jedním z dalších argumentů k ukončení spolupráce. „Expozice zastarávají. Návštěvnost v Domě U Černé Matky Boží nebyla špatná, ale nedosahovala víc než 25 tisíc návštěvníků za rok, což je na Prahu málo. Hodila se do kubistické architektury, avšak prostory nevyhovovaly v plné míře tomu, jak se má prezentovat umění. Soubor kubistického umění byl rozdělen na dvě části. Sbírka ve Veletržním paláci tak byla ochuzena o díla, která spočívala v Muzeu českého kubismu. Nyní chceme, aby se v kontextu české kultury vrátilo umění do Veletržního paláce," komentoval generální ředitel.

Také Vojtěch Lahoda soudí, že nezměněná expozice mohla tratit na své přitažlivosti. Soudobá praxe výstavnictví je podle něj nastavena na stálé výstavy v horizontu dvou až tří let.

Za devět let se s exponáty nehnulo

V Domě U Černé Matky Boží se přitom nepohnulo s exponáty od počátku její instalace v roce 2003 a kromě lektorského programu se zde žádné programy netvořily. Dokonce ani k stoletému výročí samotné stavby domu nebyly připraveny akce zdůrazňující významné jubileum.

Skutečnost, že ve svých aktivitách zůstávalo muzeum dlouhou dobu na bodu mrazu, omlouvá Rősel rovněž nedostatkem finančních prostředků: „Sponzoři mnohem častěji než na provoz galerie přispívají na krátkodobé výstavy. Jejich dary se tedy do rozpočtu nepromítají a z konkrétní výstavy do stálé expozice je není možné přelévat."

Na prosinec si tak Národní galerie může dovolit naplánovat nákladnou výstavu Františka Kupky s rozpočtem 15 milionů korun, udržet stálou sbírku, která představuje výkladní skříň ojedinělého fenoménu českého kubismu, však nezvládá.

Některá díla z expozice budou zapůjčena na reprezentativní výstavu českého umění 1900 1940 Vzpomínka na krajinu, kterou jsem nikdy neviděl, kterou NG připravuje do National Museum of Contemporary Art v Korey, a na níž poputuje celkem 131 děl ze sbírek moderního a současného umění NG. Zbylá díla budou vrácena majitelům nebo uložena v depozitáři.

Ředitelka Uměleckoprůmyslového museaHelena Koenigsmarková: Vystavíme pochopitelně zase český kubismus

Podle dostupných informací by se uvolněného prostoru Domu U Černé Matky Boží mohlo zhostit Uměleckoprůmyslové muzeum a připravit zde expozici výhradně ze svých sbírek. Obrazy a sochy se vrátí k původním majitelům. Je to dobrý krok?

Prostor Domu u Černé Matky Boží je pro vystavování poměrně komplikovaný. Ve všech patrech tvoří celou plochu jedné stěny sálu okna. To je například pro obrazy a grafiku dlouhodobě nevyhovující. Okna se proto musela zakrývat a zaniklo to, co je na interiéru zajímavé a co si návštěvník užil pak pouze v kavárně prvního podlaží. Národní galerie tam vystavovala téměř deset let, což je také takový limit. Pak by se již musela nějakým zásadním způsobem expozice změnit, aby se neokoukala. My můžeme výstavu rozšířit, exponáty střídat, máme větší škálu pro obnovu a doplnění.

Co hodláte v Domě U Černé Matky Boží vystavit?

Pochopitelně český kubismus, a to v jeho trojrozměrné podobě. Dosud tam fungovala expozice, která nebyla postavena pouze na sochařství a malířství, ale jejím ekvivalentem a tím, co je u nás v Česku a zejména v Praze specifikum, byl trojrozměrný kubismus. Od architektury až po vybavení interiérů. Chtěli bychom představit něco, co nosíme v hlavě již dlouho. Jsou to interiéry, které vytvářeli architekti kubismu pro určité konkrétní osobnosti na zakázku.

Jak bude taková výstava fungovat v kontextu zdejší architektury?

Kubistické interiéry byly velkou zvláštností. Významné osobnosti si je objednávali, aby ukázali svou přízeň novému stylu. Skrze podporu nové architektury vyjadřovali odklon od zkostnatělého historismu 19. století. Bylo to období konce Rakousko-Uherska a příklon k modernímu stylu se tak stal národnostním projevem. Máme celé interiéry, které vytvářeli architekti kubismu pro určité osobnosti. Například od Gočára pro V.V. Štecha, od Janáka pro Pravoslava Kotíka, od Hofmana pro Josefa Mařatku.

Kdy plánujete expozici otevřít?

Nejprve potřebujeme souhlas ministerstva kultury a státního fondu pro kulturu. Představy můžeme začít uskutečňovat teprve tehdy, pokud rozhodnou, že budeme provozovat expozici my. Předpokládám, že by tomu nemělo nic bránit, protože naše sbírky jsou z hlediska trojrozměrného kubismu (nábytku, vybavení interiérů, keramiky, skla) nejvýznamnější. Budeme se snažit, aby se nová expozice otevřela rychle a dům nevypadl z povědomí. Alespoň část bychom chtěli otevřít do konce roku.

SYLVIE PETRÁKOVÁ