Komu je nová kniha určena? Dá se využít i jako průvodce?
Je určena v podstatě každému. Slouží ke čtení i k prohlížení. Hledisko je kulturně-historické, vlastivědné. Ale byl bych rád, kdyby posloužila i jako svého druhu průvodce, aby inspirovala k návštěvám půvabných míst v přírodě spjatých s legendami.

Z čeho jste čerpal informace?
Zdrojů a pramenů je mnoho, v knize jsou uvedeny v seznamu literatury. Kromě nejstarších kronik a legend je to i další bohatá literatura, zejména folkloristická, mnoho lze nalézt v regionálních zdrojích. Často je to jen zmínka, která vede k dalšímu pátrání v dávných, mnohdy opomíjených pramenech.

Jan Werich pozval Gustava Aulehlu do svého soukromí na Kampě. Při focení si spolu povídali o všem možném.
Fotograf Gustav Aulehla z Krnova fotil Wericha doma v bačkorách

Mají dnes, v době internetu, studánky ještě kouzlo?
Je pravda, že mnohé lze dnes na internetu najít. Nic ale nenahradí jejich hledání v lesích a zážitek z konkrétního místa. Fotografie může leccos přiblížit, nicméně nezprostředkuje právě ono kouzlo a atmosféru. Pověsti a legendy byste na webu hledali hůř. Snažil jsem se je uvést pokud možno v nejstarším, původním znění, nikoli v nějakém převyprávění.

Čím vás tohle téma přitahuje?
Pověsti a legendy, stejně jako nejstarší české kroniky, mě zajímají od doby bohemistického studia. A protože mě odjakživa přitahovaly i studánky jako vzácný krajinný fenomén, bylo logické, že jsem vybral vyprávění, v nichž se studánky vyskytují, a naopak hledal studánky, k nimž se pověsti vztahují. Ten vztah je vzájemný.

Prozradíte, která studánka se vám líbila nejvíce?
Je jich mnoho. Například Skalákova studánka v lese Maternice u Hronova, kde je vidět, jakou úctu lidé tomuto místu projevují. Působivá je Cyrilka v beskydské Čeladné s napodobeninou Jurkovičových staveb na Pustevnách. Kouzelným místem je Svatováclavský pramen v Jankově u Českých Budějovic. A nesmím zapomenout na evangelickou Studánku Páně na vysočinském vrchu Javornice u obce Klatovec.

Zajímají se o jejich osud lidé?
Za posledních dvacet let o ně velmi stoupl zájem a zároveň se o ně mnohem víc pečuje. Někde je to iniciativa dobrovolníků, jinde, zejména na Moravě, staví lesní správa nad studánkami dřevěné stříšky. Někde se o studánky stará i školní mládež.

V malostranské Kavárně Čas byla zahájena charitativní výstava mladé výtvarnice Emy Pok.
Mladá malířka vystavuje na Malé Straně. Koupí obrazu přispějete nadaci

O většině se traduje, že jsou zázračné, věříte tomu?
Zázračné jsou už tím, že existují, mnohé mají až neuvěřitelně chutnou vodu. A jsou popsány zázraky, které se u nich udály. Jsou spojovány s uzdravováním nemocných, mnohé příznivě působí na oči. Je známo, že pramenitá voda je léčivá. To už zjistil Vinzenz Priessnitz, když sledoval lesní zvěř, jak si léčí rány koupelí v chladné vodě.

Vyzkoušel to i sám na sobě. Vyskytují se také prameny vod, nazývaných podle hydrogeologa Hynieho akratopegy. To jsou vody, které nesplňují kritéria léčivých minerálních vod, a přesto u nich byly prokázány příznivé účinky. Tím se ale kniha nezabývá je věnována pouze studánkám a pramenům v souvislosti s pověstmi a legendami. A v těch se samozřejmě zázraky vyskytují.

Kolik času vám příprava a psaní knihy zabraly?
Studánkami, ale i pověstmi a legendami se zabývám už přes třicet let. Knihu jsem sice psal zhruba dva roky, ale je výsledkem dlouholetého zájmu. Fotografie vznikly v průběhu roku 2018, protože jsem chtěl, aby byly aktuální.

Studánky se totiž proměňují a některé zanikají. Bylo tedy nutno vše aktuálně ověřit na místě. Kolik kilometrů jsem přitom nacestoval, si netroufám odhadnout. Jsou tu zastoupeny studánky z celé republiky od Šumavy k Beskydům, od Karlovarska po slovenskou hranici. A přitom je jen pramálo studánek, k nimž by vedla silnice nebo nějaká veřejná doprava.

Kniha Vladimíra Filipa o návštěve císaře Františka Josefa I. v Brně
Nová kniha přibližuje pobyt císaře Františka Josefa I. v Brně