Asi stěží byste našli jinde ve světě takový kontrast jako v arabské Sharjah. Noblesní architektura a přepych na straně jedné, tradiční domy i život na straně druhé. Hlavní město stejnojmenného arabského emirátu, nejpřísnějšího ze všech sedmi, tu přeje původním památkám a kulturnímu odkazu. Stejně jako sousední Dubaj, od níž jej dělí pouhý most, vyrostlo uprostřed pouště a díky velkorysosti zdejších šejků i architektů nabízí nebývalou urbanistickou podívanou.

MODERNA S TRADICÍ

Uprostřed moderní zástavby sídlí ve zbudovaných replikách zdí a budov duch Arábie, další památky se postupně renovují. Dlužno říct, že propojení moderních prvků a původní architektury se tu odehrává s vytříbeným vkusem. Statut kulturního centra arabského světa nedostala Sharjah od UNESCO náhodou. Příkladem obdivuhodného spojení tradice a současnosti je třeba Blue souq (Modrá tržnice) rozlehlá stavba skrývající tradiční tržiště, v němž lze chodit dlouhé hodiny. Obdiv budí i Winter Tower nebo pevnost Al Hisn.

Projekt obnovy starých budov a památek tu nastartovali osvícení ředitelé institucí, architekti a kurátoři v 80. letech a do dnešní doby tu vyrostly desítky staveb, mešit i kamenné hradby pevnosti.

tradiční arabská forma kuchyně

AKTUÁLNÍ FESTIVAL

Právě mezi nimi se v tyto dny koná každoroční festival Sharjah Heritage Days (Dny národního dědictví Sharjah), třítýdenní přehlídka prezentující tradiční arabské stavby, zvyky a kulturu. „Chceme udržet náš národní odkaz, předat jej mladé generaci a také představovat světu," shrnul na setkání s médii Abdulaziz Al Musallam, ředitel Sharjah Institutu of Heritage, v jehož dikci se renovace řady památek realizuje a který festival pořádá.

Součástí historického skanzenu je i ryze tradiční tržiště s bílými zdmi a úzkými dveřmi krámků, galerie, městská zahrada a festivalová ukázka tradičních řemesel rybářství, drcení zrní, výroba voňavek či příprava arabských čajů. Překvapí ale i zajímavé nápady, třeba kavárna s barevnými sedačkami ze starých ropných nádob. Nebo místní prodejní kuriozity: klece s nabarvenými kuřaty a králíčky s krajkovým obojkem…

VĚŘÍM V TIŠTĚNÉ KNIHY

Pokud jde o kulturu, slabost tu mají pro knihy a vše tištěné, což budí respekt. Za zdmi pevnosti najdete na ulici cosi jako arabský knihomat (regály s vyřazenými knihami) a na silničních sloupech s osvětlením jsou časté obrázky dětí s knihami. V rámci festivalu se představil i nový časopis Tužka, symbolicky odkazující k tradičnímu psacímu nástroji, ale i ženské kosmetice. Jak konstatovala jedna z novinářek, „je to jistý příslib, že ženy budou hrát nejen v psaní aktivnější roli."

K velkoryse graficky pojatému časopisu (tato důkladnost a cit se mimochodem promítá do všeho, co tu člověk vidí) Al Musallam říká: „Vím, že žijeme v době digitálních médií, ale věřím, že mnozí bankéři a podnikatelé si ještě pořád rádi vezmou do ruky knihu či časopis a zalistují v nich." A s úsměvem dodává, že mladé, kteří knihovny i tištěná díla opouštějí, prý klidně na časopis upozorní jejich „zbraněmi" odkazem přes iPhone nebo tablet.

VZTAHY S EVROPOU

Zdůrazňuje také, že Tužka vyhlížející díky křídovému papíru a elegantní výtvarné úpravě spíše jako kniha bude psát nejen o kultuře arabské, ale i jiných zemí.

„Zajímáme se o vztahy s kulturní Evropou a chceme je výrazně rozšířit," potvrzuje šéf institutu dědictví. Každý rok se na Dnech prezentuje jedna nearabská země (letos to byla Malta), příští rok by rádi dali prostor kultuře české.

„Možnosti spolupráce vidím reálně, v Praze existují málo známé arabské instituce, skrze něž by jistě šlo zorganizovat návštěvu arabských kolegů v Praze," soudí o slibné spolupráci předseda české pobočky PEN klubu Jiří Dědeček, který na Dny v Sharjah také zavítal.

„Festival může nabídnout pohostinství zhruba pětatřiceti českým umělcům, kteří by v rámci arabských dubnových ‚dnů' přivezli do emirátu naši hudbu, filmy nebo taneční choreografie. Pro českou stranu bude užitečné rozšířit si pohled na arabský svět zdá se mi, že jej máme pořád příliš úzký a ustrašený. Muslim rovná se terorista. Víme ale, že tak to není."