Fotograf Adolf Zika: Nejraději fotím ženy. Je to ta nejkrásnější krajina

Co je podle vás dnes ideál krásy?
Ideál krásy neexistuje. Krása je neuchopitelná věc, je odrazem každého z nás a našeho vnitřního světa a rozpoložení. I slepec může být přesvědčen, že jeho žena je nejkrásnější ženou světa. Dá se ale definovat nějaká základní fazeta krásy, jakási mediální krása, a tu my hledáme. Určitě vychází z přirozenosti, otevřenosti, slunečnosti, pokud se to takto dá vyjádřit.

Je totéž krásná žena a fotogenická žena?
To jsou dva úplně jiné pojmy, takže to není totéž. Mnohdy byste nepoznali topmodelku na ulici odlíčenou, ale když je pod rampou světel, je to nádhera a její tvary jsou tak fotogenické. Na druhou stranu, dáma nebo dívka, která neuspěje v showbyznysu, může lámat rekordy v počtu chlapů, kteří se za ní otočí na ulici! Tak to v životě je.

Jak je to s modelkami, které vídáme na stránkách časopisů – jsou opravdu tak dokonalé?
Ty krásné a dokonalé modelky, které dnes vidíme v různých módních a lifestylových časopisech, už mnohdy neexistují. Je až neskutečné, co v dnešní době dokáže počítačová technika. Přijde mi, že postupně odbočujeme od klasického ideálu krásy a čím dál víc se přibližujeme světu zvanému Photoshoplandie. (Photoshop – program na úpravu fotografií, pozn. red.).

Jaká žena osloví vás osobně – jaké typy máte nejraději?
Můj typ je moje manželka (úsměv). Tedy tmavá, okatá. Ale neznamená to, že bych neocenil krásu blondýnky.

Co všechno se dá na fotografii takzvaně vylepšit?
Vylepšit se toho dá opravdu spousta. Nejsem odpůrce drobných úprav, ale proč upravovat menší nedostatky na těle či obličeji modelky? I tyto „nedostatky" jsou přece na ženách krásné a je jedině dobře, že každá žena se něčím liší. Víte, já si naopak myslím, že ty takzvané nedostatky jsou to, co je potom předmětem přitažlivosti a krásy. Jestli mě něco nepřitahuje, je to bezchybná krása, taková ta americká playboy blondýna.

Jak je to s muži – také se jim „přifukují" svaly?
S tím jsem se ještě nesetkal, ale jsem si jistý, že ano. Mezi zemí mužů a žen nejsou žádné rozdíly.

Může se stát, že se i s krásnou ženou fotí špatně, protože není herečka a před fotoaparátem takříkajíc ztuhne?
V první řadě je to o tom, jakou atmosféru na focení nastolíte. Pokud je atmosféra dobrá a vše klape, i s modelkou „neherečkou" se dá velice snadno pracovat. Pak jsou samozřejmě případy, kdy focení se sebekrásnější modelkou, které je naplánováno na jednu hodinu, se protáhne na celé dopoledne a to třeba jen proto, že se prostě blbě vyspala.

Je pravda, že fotoaparát a kamera přidávají kila navíc? Když pomineme následnou práci ve Photoshopu, který je zase odebere…
Víte, to jsou takové pověry, jako když se říká, že televize zvětšuje. Ano, obojí je trochu pravda, ale jde přece o optiku a dvojrozměrné vidění a trojrozměrné vidění. Takže takto doslova to pravda není, ale pocit z toho takový mít můžete.

Opravdu se fotky do kalendáře nebudou vůbec retušovat?
Ne, takto to není, fotky se budou retušovat, ale velice odborně a pracně, tak abychom z našich vybraných dam udělali opravdové hvězdy! Nebudeme odstraňovat vrásky a podobné věci, ale budeme se snažit dát fotografiím stejnou péči, jako dávají v Hollywoodu.

Popište proces, co všechno na modelky čeká – vizážista, vlasový stylista a tak dále?
Jak říkám, všechno, jako by to byly světové hvězdy, špičkový vizážista, kadeřník, stylista, dále retušér a pochopitelně fotograf. Všichni tito lidé jsou z oboru a pracují s herečkami, topmodelkami, teď ale pro ně budou hvězdy krásné české ženy, které už ráno vodí děti do škol a školek.

Jak dlouho samotné focení jedné modelky potrvá?
Nejdelší na celém focení budou přípravy. Samotné focení by mělo zabrat jen chvilku. I přes to, že půjde o ženy, které v podstatě nikdy nestály před fotoaparátem, myslím, že mých 20 let zkušeností v oboru by mělo sehrát svou roli. Počítám, že nafotím tři modelky denně. Takže na jednu budu mít zhruba tři hodiny.

Už jste někdy fotil „amatérky"? Myslíte, že pro amatérské modelky nebude problém fotit se v těsném tílku bez podprsenky?
Jsem si docela jist, že ne. Už tím, že se do projektu přihlásí, dávají najevo, že v sobě mají jistou míru exhibicionismu, a pokud projdou až do nejužšího výběru 12 finalistek, tílko bez podprsenky by neměla být překážka.

Je reálné, že by se „obyčejné" ženy po svém debutu v kalendáři Stocku uchytily v modelingu?
Nejenže mají možnost se uchytit, ale tři z finalistek také dostanou exkluzivní smlouvu s jednou z nejvýznamnějších modelingových agentur v České republice.

Fotíte raději ženy, nebo muže?
Muži jsou velice inspirativní, vzhledem k jejich muskulatuře, to se odráží na množství stínoher, ale raději fotím ženy a asi mi to ještě vydrží.

A co fotíte nejraději?
Víte, ono to bude znít zvláštně, ale já fotím vlastně celý svůj fotografický život pouze ženy. Je to ta nejkrásnější krajina.

Manželky fotografů často bývají jejich bývalými modelkami. Je tomu tak i ve vašem případě?
Moje první žena modelka nebyla, i když tak vypadala, ale v druhém případě se tak opravdu stalo. Přišla ke mně do ateliéru a všechno se zastavilo! A je to docela logické, nikdo se přece nemůže fotografovi divit. Ta šance je obrovská, že potká nejen krásnou, ale i chytrou ženskou do nepohody.

Nežárlí vaše manželka na modelky, které fotíte?
Určitě žárlí, a kdyby nežárlila, nemilovala by mě. Ale profesně nežárlí, protože je skoro vždy se mnou a na práci se podílí. Ale nezapomeňte, že i ona byla modelka, a tak jsme se potkali. A hlavně je velice moudrá a ví, jak na mně a také už něco o životě ví. Takže ona je ta tichá síla a já k ní vzhlížím a říkám si, bože, to je skvělá ženská, tu chci stále znovu a dokola.

Stává se vám, že oslovíte kvůli focení i ženy na ulici?
Každý den potkám desítky žen, které bych strašně chtěl oslovit, ale nikdy jsem to neudělal. Vím, že to zní neuvěřitelně, ale nikdy! Já se totiž ostýchám říct tu příšernou větu: Dobrý den, slečno nebo mladá paní, já jsem fotograf a vy byste mohla být mojí modelkou. To je takové klišé. Uf. Takže to za mě dělá moje
žena. Paradox je ale zase to, že se nestydím s ženami bavit. Takže když mě na nějaké akci moje žena na konci hledá, podívá se, kde je největší chumel žen, uprostřed kterého stojím já a bavím je. Ale to je trochu jiná situace než ulice.

Už víte, kdo bude patronkou kalendáře, nebo máte alespoň někoho vytipovaného?
Patronkou kalendáře bude Aňa Geislerová. Tipů jsem měl několik, ale Aňa byla moje první volba, a o to více jsem rád, že nabídku přijala. Je to velice zajímavá žena a přesně zapadá do mé myšlenky. Měla by svou osobností vyjádřit sounáležitost s projektem a vyslat jakousi zprávu: Nevyměknem, když je nám 30, 35, 40…

Pokud se chce stát modelkou, podrobnosti najdete ZDE. 

DENISA HAVELDOVÁ
FILIP LUKEŠ