Byla to vteřina. Srážka, náraz a ostrá bolest. Z bezvědomí se Frida Kahlo probrala až v nemocnici. Z davu cestujících, kteří jeli ten den autobusem s ní, to byla právě ona, které tyč projela tělem. Bylo jí osmnáct a život nabral úplně jiné obrátky.

Temperamentní Mexičanku, jež nešla pro ránu ani lásku daleko, proslavil film Frida. Před devatenácti lety ji v něm ztvárnila Salma Hayek (sama mexického původu), kterou malířčin život a obrazy natolik uchvátily, že snímek celý zafinancovala a dotáhla k premiéře. Její rodačka Frida sice nebyla tak krásná, většinu peripetií z jejího dramatického života ale film zachytil dobře.

Tajemství Modrého domu

Přesto zůstala některá fakta neodhalena. Až teprve v roce 2003 vydal Modrý dům, v němž Frida žila, svá tajemství. Mohutný archiv a v něm sbírku čítající přes 6000 položek, mimo jiné deníkové zápisky a unikátní kolekce fotografií. Že Frida kromě malby také fotografovala, se vědělo. Že je její sbírka ale tak košatá a že sbírala navíc i fotografie jiných autorů, to bylo překvapení i pro znalce jejího díla.

Seriál Chalupáři
KVÍZ: Znáte seriály, které Československá televize vysílala před rokem 1989?

Odkrývají totiž mnohem více Fridin vnitřní svět, její touhy, vzdor, tajné románky i velkorysost. „Třeba očekáváte, že uslyšíte moje stesky, jak moc trpím, že žiju s mužem, jakým je Diego. Ale já nevěřím tomu, že břehy řeky trpí proto, že ji nechávají běžet,“ poznamenala si na adresu své životní lásky, manžela Diega Rivery, malíře, jenž proslul svými nevěrami. Málokterá krásná žena mu unikla, nejvíc ale Fridu rozzuřil, když se spustil s její mladší sestrou. Jindy tolerantní umělkyně, jež Diega bezmezně obdivovala, jej poté na rok opustila.

Byl to divoký vztah, ale navzdory dvacetiletému rozdílu mezi nimi přetrval léta. Ustál tlak Riverovy kariéry, jeho komunistické aktivity a cesty do Sovětského svazu, jejich rozvod a opětovný sňatek i Fridino chabé zdraví a nemožnost mít děti.

Sexy portréty

Fotili ji slavní autoři jako Man Ray či Edward Weston, ale i její přátelé a milenci. Osobně si cenila nejvíce portrétů od fotografa maďarského původu Nickolase Muraye, s nímž udržovala desetiletý vztah. Portréty ji ukazují v proměnlivých náladách. Je na nich hrdá, nepřístupná žena s hustým obočím, masivními náušnicemi a pestrými šaty. Zanícená malířka před plátnem svého obrazu, ponořená do jeho světa, zranitelná holčička, ale také koketně hledící dívka s rozpuštěnými vlasy na polštáři, či kouřící pacientka po operaci – kterých absolvovala za život třicet pět! I v těchto těžkých chvílích byla ale výsostnou ženou uchovávající si svůj esprit, třeba nalakovanými nehty a elegantním oděvem. Svědčí mimo jiné o tom, jak silná byla její vůle žít.

Sbírala daguerrotypie, fotografie rodiny i působivé portréty přátel, které pro ni byly určitou vzpomínkou či výpovědí o daném člověku (třeba v podobě nahého aktu kamarádky). Do fotek někdy zasahovala, vystřihovala z nich něčí hlavy, případně na ně psala a kreslila.

J.K. Rowlingová
Nejen čarodějové. Autorku Harryho Pottera Rowlingovou okouzlilo prasátko

Malovala ve stylu původní mexické kultury, obrazy odrážely její lásky, zrady, politické zapálení i vlastní potraty. Ze 143 maleb bylo pětapadesát jejích autoportrétů. Na otázku, proč jich maluje tolik, odpovídala: „Protože jsem tak často sama. A protože jsem subjekt, který znám nejlépe.“ V malbě mísila prvky realismu, symbolismu i surrealismu. Mísila i své muže. Kromě Diega Rivery i fotografy a revolucionáře a v posteli s ní skončil také komunistický aktivista Lev Trockij, který se do ní bláznivě zamiloval.

Kousek nebe

Stabilním domovem byl pro ni Modrý dům. Objekt v zahradě, kde prožila své dětství i manželství a který dnes slouží jako muzeum. Výstižně jej popsal její přítel, mexický básník Carlos Pellicer: „Vymalovaný modře zvenku i uvnitř jako by skrýval kousek nebe. Typický dům s venkovskou pohodou, kde dobré jídlo a vydatný spánek dodávají člověku dostatek energie, aby žil bez většího strachu a pokojně zemřel.“

Frida v něm klid měla, úraz z mládí jí ale nedopřál dlouhý život. Na jeho sklonku byla závislá na morfiu a alkoholu, amputovali jí nohu. Zemřela v letním dni, pod modrým červencovým nebem, v pouhých sedmačtyřiceti letech. Vlasy jí při pohřbu nečekaně vzplály a působily jako svatozář. Jakoby to vášnivá Mexičanka tušila, její poslední zápis v deníku zněl: „Doufám, že konec je radostný – a doufám, že se nikdy nevrátím.“