Výstava s názvem „Originál?“ chce poukázat na tento skrytý fenomén, kdy se odhaduje, že se v českých galeriích či soukromých rukách pohybuje odhadem až 40 procent padělků. Své o tom ví i samotná hradecká výstavní instituce, která návštěvníkům nabízí více jak 100 děl, kdy se hodnota falz vyšplhala až na 200 miliónů korun.

„Nebýt této výstavy, tak nevíme, že jsme měli v depozitáři na 20 padělaných děl,“ řekl k výstavě ředitel galerie František Zachoval. Tato díla, která se dlouhá léta považovala za originály, se sem dostala v 60. a 70. letech minulého století, kdy byla do galerií distribuována centrálně a nebyly prostředky ani vůle je jakkoliv zkoumat. „Ale podezření tu byla. Například u Zátiší od Emila Filly či Dívčí hlava z profilu od Jana Zrzavého. Ostatně právě Zrzavý patří k jedněm z nejpadělanějších autorů. A právě dílo Jana Zrzavého stálo nejenom u zrodu výstavy, ale i samotného názvu.

Obraz Noční slavnost (Ohňostroj) od malířky Toyen na snímku z 14. května 2021.
Třetí nejdražší dílo. Obraz od Toyen se prodal za 36,48 milionu korun

„Dílo Jana Zrzavého se k nám dostalo v roce 1973. A až do nedávné doby se nevědělo, zda se jedná o originál. Bylo však podezření, že tomu tak není. A nakonec se nedávno ukázalo, že jde opravdu o falzu a originál je v Olomouci,“ řekla kurátorka výstavy Petra Příkazská, která ještě před potvrzením připsala k obrazu: Originál?

Na výstavě se podílel i František Vyskočil. Ten se věnuje právu a zastupuje nejenom umělce, ale i dědice slavných malířů – Josefa Lady, Františka Drtikola či Zdeňka Buriana. „Divoká doba devadesátých let je sice pryč a společnost se kultivuje, ale ten počet falz je i nyní docela zarážející. Hlavně se padělají malíři 19. století a česká moderna. Setkal jsem se však i s případem, kdy se padělají i díla současných umělců. Největší zájem je pak o Fillu, Zrzavého, Ladu či Borna.“

Přes 160 prodaných padělků

Jeho slova potvrdil i Marek Kotrlý z Kriminalistického ústavu. Ten se padělanými obrazy zabývá již takřka třicet let a rukama mu prošly stovky děl. Mimo jiné i ta z kauzy malíře samouka Libora Prášila. Ten na začátku milénia dokázal věrně napodobit díla Jana Zrzavého či Kristiána Kodeta. Nakonec se těchto obrazů dokázalo prodat téměř 160 a vynesly desítky milionů korun. „To byl opravdu složitý případ. Nicméně v poslední době se opět vliv padělků na trhu zvyšuje. Stoupá hlavně zájem o moderní a poválečné umění,“ míní znalec, který má nyní na stole další dvě kauzy.

Slovenský operní pěvec Štefan Margita.
Štefan Margita: Nové album pro mě byla záchrana, napsal mi ho vlastně covid

A s dobou internetovou bude dle něj ještě hůře: „Na internetu máte téměř jistotu, že na padělek narazíte.“ Sám pak padělatale rozděluje do několika skupin: „U jedněch prakticky na první pohled poznáte, že se jedná o padělek. Jsou však i tací, kteří věrohodně napodobí rukopis autora a vizuální prověkra nestačí. Pak musí nastoupit laboratorní analýzy.“ Problém s laboratorními analýzami je však u současných autorů, kteří používají stejný materiál, jako jejich napodovatelé. V poslední době zahýbala Českem i kauza obchodníka Jaroslava Fröhlicha, který měl spolu s manželkou a Marinem Trokanem prodat desítky obrazů za zhruba 30 milionů korun. Další údajné padělky v hodnotě zhruba 51 milionů k prodeji nabízeli. Mezi pošlozenými byla i herečka Jiřina Bohdalová.