Kliknutím zvětšíteVýstavu připravilo studio Zaha Hadid Architects přímo pro bienále a přináší v ní sérii konceptů z hlediska typologie, které studio rozvíjí - tedy výškové domy, obrovská atria, stadiony či skořepiny. Prezentuje tedy nejen vlastní návrhy, ale i ilustraci postupů a proces navrhování slavného britského studia.
K vidění budou i 3D modely
Charakterizují ho ambiciózní vize, neustálé zdokonalování, snaha o inovace a hledání nejlepších technologií a funkčních parametrů, uvádí kurátorka galerie Klára Pučerová. Ateliér dnes zaměstnává přes 400 expertů a realizuje stavby po celém světě. Kromě vizualizací se návštěvníci seznámí s tvorbou Zaha Hadid Architects v podobě 3D tištěných modelů, představení projektů prostřednictvím virtuální reality a filmových dokumentů.
Komplex budov u Masarykova nádraží by skupina Penta, která má dominantní podíl ve skupině Masaryk Station Investment, chtěla podle svých dřívějších vyjádření otevřít v polovině roku 2019. Studii na základě návrhu ZHA vypracoval Jakub Cigler. Budova má fasádou připomínat koleje, které symbolicky skončí přechodem ve zlatou věž. Návrh u části veřejnosti či památkářů vyvolal obavy.
Experimentální architektura jako alternativa
Součástí Bienále experimentální architektury bude mezinárodní sympozium, na kterém 26. října v kině Světozor vystoupí evropští a američtí architekti i několik členů Hadidové studia včetně českého architekta Jakuba Klašky. Rakouští architekti Kristina Schineggerová a Stefan Rutzinger z ateliéru Soma, kteří mají s realizacemi experimentální architektury zkušenosti, spolu se studenty z univerzity v Innsbrucku postaví na Malostranském náměstí v druhé polovině října experimentální pavilon z modifikované celulózy.
Experimentální architektura chce být alternativou k většinové produkci, využívá nástrojů parametrického navrhování, robotických systémů a syntetické biologie. Je napojena na vývoj technologií a materiálů.
103
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
