Komu můžeme poděkovat za to, že máme na Rakovnicku možnost vidět vaše plátna?

Mému dlouholetému přátelství s Ladislavem Čepičkou. (pozn. red: člen Občanského sdružení Fara Slabce).

Jaká plátna jste s sebou do Slabec přivezl?

Vybral jsem napůl starší věci, to jsou ta velká plátna, a napůl ty novější. Takový průřez mojí tvorbou.

Tvoříte jen surrealistická díla, nebo občas přejdete i k realismu?

Realismu se nevyhýbám. Dělal jsem i portréty. Dokonce budu malovat kamarádce děti.

Bedřich Glaser: Z cyklu Sexistence, dílo nazvané Tři sestry

Jste zároveň filmař. Jak vzpomínáte na spolupráci s Janem Švankmajerem?

Velice dobře. Bylo to, a doufám, že ještě bude, fajn. Má připraven film, ale momentálně na něj shání peníze.

Jaké jste nátury? Touláte se rád přírodou, nebo jste raději většinu času při práci v ateliéru?

Přírodou se toulám rád. Vyrostl jsem totiž na venkově, takže tím je můj vztah k přírodě dán. Rád bych v ní trávil více času, ale člověk musí i pracovat.

Jak vznikala například zde vystavená trilogie s vozem?

Kdysi jsem měl nápad, ale nakonec to dopadlo zcela jinak. Chtěl jsem namalovat jiný obraz, jiné věci. Postupně se to ale celé proměňovalo. To vždy, když tvořím, přijde nejprve nápad, který se ale postupně vyvíjí. Vznikají nové vazby, nové vztahy. Až obraz dostane svůj vlastní život.

Máte v současné době něco rozpracováno?

Samozřejmě. Vývoj pokračuje a já chci být stále trochu vpředu oproti tomu, co právě vystavuji.Třeba za rok ukáži něco docela jiného.

Jaká práce vašich kolegů výtvarníků vás v poslední době nejvíce zaujala?

Díla mého bývalého spolužáka ze střední. Je to sochař Michal Šarše z Mělníka a jeho tvorba mě nejen zaujala, ale dá se říci, že i ovlivnila a dá se říci, že dokonce inspirovala.