Kdo chce však jít do hloubky a pochopit původní smysl řeckých pověstí, má teď skvělou příležitost. Francouzský filozof Luc Ferry má na kontě řadu knih na toto téma a také sérii článků pro deník Le Figaro, v nichž vysvětloval, proč jsou řecké mýty základem našich životů.

Nakladatelství Garamond nyní v češtině vydává knihu Řecké mýty: Mytologie a filosofie, pro kterou Luc Ferry své články vybral a značně doplnil.

Co je dobrý život

Nejdůležitějším příběhem není ten o Trójské válce ani o tom, jak Prométheus daroval lidem oheň a tvořivost. Pro Ferryho je z hlediska vývoje evropského myšlení nejdůležitější příběh o Odysseovi.

Ithacký král se po vítězství v Trójské válce vydává na cestu domů. Bohové mu však chystají jednu překážku za druhou, Odysseus se tak se svou ženou shledává až po deseti letech putování. Mezitím sám odmítne stát se nesmrtelným tedy bohem.

A právě tento moment je pro evropské myšlení zásadní. Člověk tu vůbec poprvé v historii odmítá možnost dosáhnout fyzické nesmrtelnosti a volí jinou formu věčného života. Tím je pro Odyssea snaha vést „dobrý život“, tedy život spořádaný a uspořádaný, mezi svými bližními. Život spravedlivý.

Kdo takto žije, bude nesmrtelný. Uspořádání věcí, myšlenek, citů a skutků se pak stává základem řecké filozofie a všeho z ní vycházejícího i politiky a práva.

Největším proviněním proti bohům, kteří jsou reprezentanty „přirozeného uspořádání“ a dohlížejí nad ním, je hybris. Tento termín reprezentoval veškerá provinění proti obecně sdílenému dobru, ale jednalo se také o nestřídmost (král Midas). Hybrisi mohou propadnout i bohové, pak zakročí Zeus.

Různé zdroje

Luc Ferry dokazuje, že snaha uspořádat chaos se line všemi slavnými vyprávěními. Síly chaosu porazil Zeus a ustavil první spravedlivou božskou společnost. Chaos ztělesněný nejrůznějšími příšerami museli neustále porážet Héraklés či Théseus. Dalším velkým přínosem Ferryho knihy je vysvětlení, jak se nám tyto mýty dochovaly. Podobně jako všechny velké náboženské texty, i tyto byly nejprve předávány ústní tradicí.

Autor ukazuje, jak se mohou i notoricky známé příběhy podstatně lišit v podání různých zapisovatelů. Například zrod lidí a jejich obdarování Prométheem má hned několik variant.

Čtivá kniha navíc dokládá, že se filozofické problémy starověku opakovaně vracely v pracích pozdějších myslitelů. Vidíme také, jaký měla tato dilemata (svoboda versus osud) vliv na jejich současnost. I v tom je Ferryho kniha mimořádně cenná.