Středověká strategie dostane nové oficiální rozšíření s názvem Dawn of the Dukes, tedy Úsvit vévodů. Soustředí se i na Čechy (nazvané Bohemians). „V naší kampani hraje hlavní roli vojevůdce Jan Žižka. Podle vývojářů Žižka rozbil tehdejší představy o válčení technologickými a taktickými inovacemi,“ píše český herní server Vortex.

Fanoušci ve virtuálních bojích využijí jako zbraně houfnice i slavnou vozovou hradbu, podle samotných autorů jakousi předchůdkyni moderních tanků. Nechybí stavění hradů, z nichž podle videa zveřejněného společností Microsoft jeden připomíná Karlštejn s ikonickou Velkou věží, dále mostů a věží, kde najdeme podobu s pražskou Prašnou bránou.

„Jednooký Jan Žižka prožil mládí jako žoldák, ale jeho osud se navždy změnil, když uslyšel v Praze kázání reformátora Jana Husa. Bojoval za husitské ideály a postavil se do čela nepřemožitelné armády,“ lákají vývojáři na jeho kampaň.

Mezi fanoušky už se diskutuje o možnostech hrát hru od srpnového vydání v češtině, ideálně s českým dabingem. Na seznamu podporovaných jazyků však zatím chybí. Překladu se mohou chopit nadšenci, podobně jako v případě aktuálně dodatečně připravovaného českého dabingu pro nejúspěšnější českou videohru posledních let Kingdom Come: Deliverance. Její děj tvůrci shodou okolností zasadili do roku 1404, kdy Jan Žižka již byl statným čtyřicátníkem. Mimochodem, z té doby o něm v pramenech nejsou žádné zprávy.

Velkofilm i životopis

Premiéru očekávaného filmu Jan Žižka o neporaženém vojevůdci s půlmiliardovým rozpočtem tvůrci odložili na příští rok. Natáčeli již od 17. září 2018. Zkrátka však letos nepřijdou milovníci četby. Zájemci o autorskou fikcí nezkreslený příběh vojevůdce letos mohou sáhnout i po novém vydání Žižkova životopisu od světově uznávaného historika se specializací na středověk Františka Šmahela. Nakladatelství Argo ho připravuje na druhou polovinu tohoto roku.

Žižkův životopis od Šmahela vznikl v intelektuálně výbušné atmosféře roku 1968, vydán byl ale až po sovětské invazi. „Na biografii je nejpřínosnější, jak autor pojímá Žižkovu osobnost. Není tolerantním utrakvistou, neuznává koexistenci různých pravd či různých přístupů k poznání Boha. Koná a chová se přímočaře. Poznaná víra má platit pro každého, pro posledního vojáka stejně jako pro vojevůdce. Žižka je přitom především voják, jenž vyžaduje poslušnost a disciplínu. Veškeré úchylky od pravé víry tvrdě trestá. Zároveň však zůstává šlechticem, jenž ctí uspořádání světa, daného od Boha, do společenských stavů a řádů,“ uvádí nakladatelství Argo.

V politické rovině Žižka věděl, že musí činit kompromisy a přizpůsobovat se odlišným názorům spřízněných stran. „Možná toužil po sjednocení země, po řádu, jenž by odpovídal jeho představám, zároveň si ale uvědomoval faktickou nedosažitelnost této mety. V tom se patrně lišil od Jana Husa, s nímž ho naopak spojovala omezená tolerance k názorům druhých,“ píše nakladatelství v katalogu.