Jeho kniha Dívka v pavoučí síti vyšla jako čtvrtý díl Milénia 27. srpna zároveň ve 25 zemích v počátečním nákladu 2,7 milionu výtisků. Některé kritiky ji chválí a říkají, že dosahuje nejméně takových kvalit, jako druhý a třetí díl Larssonovy ságy, jiné píší, že je pouhým stínem původního díla. Lagercrantz dnes řekl, že nebylo jeho nápadem knihu napsat, dostal prý nabídku od agenta a Larssonovy rodiny.

„Chtěl jsem, aby Lisbeth zůstala drsňačkou, jakou byla v předchozích knihách, nemohl jsem jí na krk pověsit tři děti, které včas odevzdá ve školce," popsal východiska, s nimiž přistupoval k hrdince knihy a jejím dalším osudům. „Co jsem zdědil, bylo to, že je Lisbeth geniální osobnost. Také její mytologii, to, co ji formulovalo. Zajímalo mě, proč je tak skvělá hackerka, a co se jí stalo v minulosti," popsal aspekty, které chtěl ve své knize rozvinout.

Ve čtvrtém díle Milénia se do centra dění dostala americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) a umělá inteligence. „Stieg Larsson se hodně inspiroval současností. V jeho době největší hackerské útoky prováděli lidé stojící mimo zákon. Dnes je dělají státy a tajné služby. Řekl jsem si, co se stane, když se Lisbeth nabourá do NSA. Celé je to samozřejmě inspirované (Edwardem) Snowdenem," řekl Lagercrantz.

Ve své knize se nutně dotýká také žurnalistiky, protože Lisbeth v příbězích sekunduje novinář Mikael Blomkvist. Lagercrantzovi chybí v době sociálních sítí a velmi rychlého zpravodajství analytická novinářská práce, a tu nechává dělat právě Mikaela. Lagercrantz dnes nevyloučil, že může napsat ještě další pokračování Milénia.

Autor původní trilogie Larsson zemřel na infarkt v roce 2004, když mu bylo 50 let. Čtvrtý díl série vyšel deset let poté, co Larssonovi posmrtně vyšel první díl trilogie – román Muži, kteří nenávidí ženy – následovaný díly Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda. Ve světě se prodalo více než 75 milionů těchto knih. Česky čtvrtý díl vydal Host v překladu Azity Haidarové.