Co všechno pro nás věrozvěsti znamenají? Dá se říci, kde bychom byli, kdyby nepřišli?

V prvé řadě, ačkoli jsou to Byzantinci, jsou to osobnosti, které stojí na samém začátku příběhu českého národa a českých a moravských dějin. O málokteré osobnosti víme tolik jako o nich. Dodnes jsou uznáváni jako spolupatroni Evropy. V jejich době vzniklo na našem území první arcibiskupství. Stáli u samého počátku kultury a vzdělanosti středoevropských Slovanů. Navíc se překvapivě zcela poddali národu, pro který byli určeni. Neudělali jen to, co museli, ale šli daleko hlouběji. Stojí také u základů právního státu, protože překládali a vytvářeli také listiny právního charakteru, ať už se u nás užívaly, nebo ne.

Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu poslal byzantský císař Michael III. na žádost knížete Rostislava. Co bylo hlavním důvodem žádosti?

Když kníže Rostislav dosáhl faktické nezávislosti svého území na Východofranské říši, chtěl se vymanit i z bavorského, tedy latinského kléru. Především chtěl získat biskupa, který by působil na Moravě a který by spravoval nově vytvořenou moravskou diecézi. Do té doby na Velké Moravě působilo kněžstvo z oblasti pasovské diecéze či akvilejského patriarchátu a všichni vykonávali mše v latině. Zřejmě Rostislav chtěl také to, aby jeho lidé více porozuměli jazyku mše.

Údajně Rostislav nejdřív požádal Řím. Proč to nevyšlo?

Nejprve se obrátil na Řím, protože si byl vědom, že jeho území patří do římského náboženského univerza. Tehdejší papež Mikuláš měl pravděpodobně dobré kontakty s bavorskými biskupy, kteří si činili nárok na Moravu jako na své misijní území. Mikuláš do toho tedy raději nezasahoval.

Volba v Byzanci padla právě na bratry Konstantina a Metoděje. Co je předurčilo k takové misi?

Důvodů je víc. O výpravě na Moravu rozhodoval tehdejší patriarcha Fotios, který byl bývalým učitelem Konstantina. Druhým důvodem bylo, že oba bratři se akorát před rokem nebo dvěma vrátili z misie do oblasti Kaspického moře, kam vedli diplomaticko-náboženskou výpravu. Mimo to sám Konstantin absolvoval podobnou cestu k Arabům. Hlavou misie byl tedy Konstantin, oba bratři ale byli zběhlí v podobných akcích a věděli, co je může čekat. Důležité je také to, že pocházeli ze Soluně, kde žila silná enkláva slovanského obyvatelstva. Oba bratři tudíž slovanský jazyk uměli.

Jaké bylo jejich rodinné zázemí?

Pocházeli z rodiny vysoko postaveného byzantského úředníka, který měl titul drungaria. Byl to velitel vojenského oddílu a jmenoval se Leon, česky lev. Někdy se uvádí, že jejich matka mohla mít slovanský původ. Také víme, že Konstantin se ze sedmi dětí narodil jako poslední a Metoděj naopak jako první. Takže nejstarší a nejmladší dítě. Konstantinovi před výpravou bylo zhruba 36 let, Metodějovi 50.

Co všechno tedy mohli vědět o Slovanech a Velké Moravě?

O Slovanech toho věděli velmi mnoho, protože mezi nimi vyrůstali. Metoděj po studiích dokonce působil jako správce hraničního území na severu Byzance v kraji, který byl slovanským etnikem silně osídlen. Protože se tam Slované často bouřili, dobře věděl, jací jsou. Pravděpodobně znal kulturu i jazyk. O Rostislavově Moravě už ale moc nevěděli. Ze zvacího dopisu se pouze dozvěděli, že tam působí kněží, z čeho si dovodili, že území je částečně křesťanské. A že je tam zve místní vládce, tedy kníže. To byl důvod, proč se tam navzdory Bavorům, kteří si území nábožensky nárokovali, vydali. Přišli totiž na pozvání.

Přesto předpokládám, že se to neobešlo bez komplikací?

Z prvotního období, kdy na Moravě působili oba bratři, žádné spory doložené nejsou. Když ale odcházeli do Říma, v Benátkách jim vyčetli, že začali používat čtvrtý jazyk při mších, který není oficiálně uznaný. Do té doby byly platné pouze tři, hebrejština, latina a řečtina. Spíše se jim tedy nelíbil jazyk bohoslužeb a forma rituálu. Byl totiž východního ražení, v mnoha částech byl například zpívaný. Jenomže obyčejný lid takovým rituálům více rozuměl, zatímco v latině ho lidé nechápali.

Cesta ze Soluně na Moravu netrvá jeden den. Kudy se soluňští bratři vydali?

Má se za to, že poselstvo od Rostislava šlo do Konstantinopole po souši přes Bělehrad. Bratři se ale vydali jinou cestou, protože Byzanc byla v té době ve válečném stavu s Bulhary. Pravděpodobně tedy nastoupili na starou římskou cestu, z Konstantinopole přes Soluň k dnešnímu Drači u Jaderského moře. Odtud se plavili nebezpečnými vodami podél Dalmácie až do oblasti Akvileje. Tam začínala tzv. jantarová stezka, která spojovala Jadran s Baltem. Alpy obešli po východní straně, dostali se k soutoku Dunaje a Moravy a proti proudu Moravy pokračovali až do cíle. Trvalo jim to dva tři měsíce a přišli k nám někdy na přelomu podzimu a zimy roku 863.

Dorazili přímo do Velehradu?

To kdybychom věděli. Tehdy na Velké Moravě existovala dvě centra, hradisko Valy u Mikulčic a hradisko, které se už tehdy mohlo jmenovat Veligrad. V té době byly důležitějším sídlem Mikulčice, Konstantin s Metodějem podle mého přišli spíš tam. Pravděpodobně tam v tu dobu sídlil také Rostislav a byl tam i opuštěný kostel pasovského biskupa. O rok později Frankové Rostislava zajali a on musel slíbit, že se bavorské kněžstvo může vrátit. Když opět dorazili na Moravu, Konstantin a Metoděj se svými žáky opouští Mikulčice a usazují se ve Starém Městě a Uherském Hradišti Veligradu, kde zakládají centrum liturgie ve staroslověnštině.

Rozuměli lidé novým mším?

Základy jazyka položil Konstantin už v Byzanci. Za základ vzal slovanský dialekt, který upravil, a na nový jazyk vymyslel abecedu. Určitě ale Slované v okolí Soluně mluvili jinak než ti na Moravě, pravděpodobně si ale rozuměli. Věrozvěsti poznali, že Moravané používají určité slovanské výrazy liturgického charakteru. Už i latinští kněží totiž měli překlady některých důležitých náboženských formulí z latiny do slovanštiny. Tyto místní výrazy, jako třeba mša pro mši, bratři do jazyka začlenili. To byl vskutku geniální tah. Vzniknul tak liturgický jazyk, staroslověnština. Je tedy velmi pravděpodobné, že mu místní skutečně rozuměli. S písmem je to jinak, to byla úplně nová věc, kterou se museli učit úplně všichni.

V jakém momentě bratři Velkou Moravu opustili?

V roce 867 uznali, že jejich poslání se naplnilo. Vzali s sebou žáky i překlady a vypravili se na Jih. Zastavili se v Blatnohradu, kde na dvoře knížete Kocela vyučili další žáky. Pak pokračovali do Benátek, kde jim byl vytknut nový jazyk používaný při mši. Protože v Byzanci mezitím proběhl převrat, vydali se na pozvání papeže Mikuláše do Říma, aby obhájili své učení. Učení i svůj jazyk v Římě obhájili, takže nový papež Hadrián II. poručil svým biskupům, aby Konstantinovy žáky i Metoděje vysvětili na kněze. To bylo uznání obou bratří, navíc papež poručil, aby se ve vybraných římských kostelech sloužily mše ve staroslověnštině.

To ale byla poslední Konstantinova cesta…

Byl churavý, už když se vracel z Arábie. V Římě zřejmě silně onemocněl a v únoru 869 zemřel. Zhruba padesát dní před smrtí vstoupil do jednoho z řeckých klášterů a přijal mnišské jméno Cyril. Metodějovi tehdy bylo nabídnuto, aby bratra pohřbil v bazilice sv. Petra. Dokonce na místo, které bylo vyhrazeno pro samotného papeže. Kupodivu to Metoděj odmítl. Bratrovo tělo totiž chtěl odvézt domů do Soluně. Nakonec Cyrilův hrob zůstal v kostele sv. Klimenta kousek od římského Kolosea.

Kam vedly další kroky Metoděje?

Vysvěcené žáky poslal na Moravu a zůstal v Římě. Po určité době ho papež jmenoval legátem a později i arcibiskupem pro slovanské země a poslal ho zpátky na Moravu. Jenomže tam proběhl převrat. Metoděj byl zajat, převezen do Řezna, souzen a uvržen do kláštera. Moravané proti nadvládě Franků nakonec povstali, na jejich stranu se přidal i zrádce Rostislava kníže Svatopluk. Jeho vojsko dokázalo pobít Bavory, a Svatopluk se tak mohl postavit do čela moravského knížectví. V ten moment si vzpomněli, že nemají Metoděje. Obrátili se na papeže, Metoděj byl propuštěn, vrátil se na Moravu a mohl vykonávat funkci arcibiskupa.

V jaké chvíli se začala cyrilometodějská liturgie na Velké Moravě rozpadat?

Důležitý je rok 880, kdy latinský klérus štval proti Metodějovi a Svatopluk nechal papeže, ať při rozhodne. Ten vydal bulu, kterou byl Metoděj jmenován arcibiskupem Svaté církve moravské. A to je faktický akt založení arcibiskupství na Moravě. Zároveň je ale umožněno sloužit mše kromě staroslověnštiny i v latině. Navíc byl Metodějův nepřítel Wiching jmenován biskupem v Nitře, takže i protimetodějovská strana získala silnou pozici.

A to pomalu vedlo také ke konci Metoděje…

Kolem roku 881 se Metoděj jel naposledy podívat domů do Byzance, kde se jemu i jeho činnosti na Moravě dostalo velkého uznání. Navíc s pomocí dvou rychlopisců přeložil celou bibli kromě knih Makabejských. V tento moment jsme se stali prvním slovanským národem, který měl bibli ve svém jazyce a písmu. Vznikaly další spory, těch se ale Metoděj kvůli špatnému zdraví už neúčastnil. Navíc nový papež byl spíš proti byzantské přítomnosti ve střední Evropě. V roce 885 pak Metoděj umírá a jeho žáci jsou z Moravy vyhnáni. Ti pak v oblasti Ochridského jezera zakládají nové centrum cyrilometodějského učení, tam staroslověnština, hlaholice a později cyrilice kvete dál. Pokračovatelem tradice u nás byl například Sázavský klášter v 11. století. Paradox však je, že národ, pro který bratři vytvořili kulturu, se nakonec přiklonil k Západu. Souvisí to také s tím, že Velká Morava jako samostatný stát zanikla.

Kdo je… Luděk Galuška

* 1960 v Ostrožské Nové Vsi

• Vystudoval archeologii na Filozofické fakultě Komenského univerzity v Bratislavě.

• Specializuje se na slovanskou archeologii, především na Velkou Moravu.

• Po studiu nastoupil do Moravského zemského muzea v Brně, kde působí doposud. Přednáší na Masarykově univerzitě v Brně.

• Napsal desítky knih a článků. Při natáčení filmu Cyril a Metoděj, apoštolové Slovanů byl odborným poradcem.

• Za přínos v bádání o Velehradu dostal od olomouckého arcibiskupa pamětní medaili.

KATEŘINA CIBOROVÁ