Jindřicha Štreita, světoznámého fotografa a pedagoga Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty (ITF FPF) Slezské univerzity v Opavě, čeká velká sláva v podobě mezinárodního uznání. Bude totiž historicky prvním fotografem v Česku a na Slovensku, jemuž bude udělen titul Doctor honoris causa.

Stane se tak ve čtvrtek 2. října v 11.00 hodin v Městském divadle P. O. Hviezdoslava v Bratislavě. Jindřich Štreit převezme čestný doktorát z rukou akademického malíře Stanislava Stankociho, rektora bratislavské Vysoké školy výtvarných umění, která mu titul udělila a která právě slaví 65. výročí svého založení.

Tím vším ale slavnostní druhý říjen v Bratislavě nekončí. O čtvrté hodině odpolední se v tamní Galerii Medium otevírá výstava Jindřicha Štreita a Rudolfa Fily spojená s křtem knihy nazvané Obraz a slovo.

Připomeňme, že slovenskému malíři Rudolfu Filovi bude v tento den udělena stejná čestná hodnost jako jeho příteli Jindřichu Štreitovi. Toho přijedou do Bratislavy podpořit jeho kolegové z ITF, včetně děkana FPF Zdeňka Stuchlíka.

Co znamená titul Doctor honoris causaDoctor honoris causa (čestný doktor, zkratka dr. h. c. uváděná za jménem) je čestný akademický titul, který je udělován bez studia a skládání zkoušek. Nejčastěji ho uděluje univerzita či jiná vysoká škola. Udělením titulu se oceňují významné zásluhy osobnosti v určitém oboru vědy či umění, zásluhy o mír, určitý stát, rozvoj vztahů mezi státy apod.

Mezi známé české nositele tohoto titulu patří například exprezident Václav Havel, architektka Eva Jiřičná, fyzik Jiří Bičák, chemik a vynálezce Antonín Holý, novinář a spisovatel Pavel Tigrid či kardinál František Tomášek.

„Stavěl jsem most mezi našimi kulturami," říká Štreit

Jindřich Štreit se netají tím, že mu ocenění udělalo radost a že ho vnímá i jako uznání fotografickému oboru.

Vy jste u našich sousedů znám, se slovenskými umělci spolupracujete již dlouho. To vysvětluje, proč vám tento titul udělili.

O udělení rozhodla umělecká rada Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě, na které jsem dva roky učil. Dlouhá léta, ještě za minulého režimu, jsem stavěl most mezi českými a slovenskými umělci, s nimiž mě poutá přátelství. Zařazoval jsem je na své výstavy a konfrontoval s českými umělci.

Považovali si toho, stejně jako já si vážím skutečnosti, že jsem měl možnost vystavovat v různých městech Slovenska včetně Bratislavy. V roce 2007 byla má výstava Retrospektiva představena v Slovenské národní galerii.

Které slovenské umělce jste u nás již představil?

S velkým zájmem se setkaly výstavy Jozefa Jankoviče, Juraje Bartusze, Mariána Mudrocha, Daniela Fischera, manželů Bočkayových, Rónaiových, Minárikových, Michaely Klimanové Trizuljakové, Doroty Sadovské, Alberta Marenčina, Otise Lauberta, Juraje Liptáka, Mariána Huby, Dezidera Tótha, Juraje Meliše, Julia Kollera, Andreje Bána, Ľuba Stacha, Rudolfa Fily a dalších.

Uspořádány byly také individuální a studentské výstavy i velké přehlídky současného slovenského umění a slovenské fotografie.

Jak konkrétně opavská a bratislavská škola spolupracují?

Studenti se setkávají na společných workshopech a výstavách. Pedagogové si vzájemně vycházejí vstříc a školy vedou doktorandská a docentská řízení. V Opavě také studuje mnoho talentovaných slovenských studentů.

Zuzana Urbánková