Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kniha svědčí o hrdinství obyčejných Pardubáků

Pardubice - Unikátní publikaci, sestavenou z výpovědí pamětníků, vydala krajská knihovna.

14.7.2012
SDÍLEJ:

Autorkou knihy Všední život na Pardubicku v období nacistické okupace a II. světové války s podtitulem 15. 3. 1939 až květen 1945 je knihovnice Karla JaráFoto: Milada Velehradská

Krajská knihovna slavnostně pokřtila unikátní publikaci nazvanou Všední život na Pardubicku v období nacistické okupace a II. světové války s podtitulem 15. 3. 1939 až květen 1945.

Autorkou je knihovnice Karla Jará, která se s pomocí svých spolupracovníků rozhodla zdokumentovat tragické období naší historie. Hlavní roli tady sehráli pardubičtí pamětníci.

„Výpovědí bylo celkem jedenašedesát. Pamětníci odpovídali na náš dotazník, ovšem ne vždy byly výpovědi úplné a ne všechny se týkaly daných otázek. Přece jenom paměť po sedmdesáti letech není už nejlepší, takže jsme informace doplňovali studiem archivních materiálů, dobových plakátů a dobového tisku. Konkrétně šlo například o Večerní české slovo. Hodně nám pomohli lidé z Klubu přátel Pardubicka, Radniční zpravodaj nebo Český rozhlas. Ruku k dílu přiložili i zaměstnanci naší knihovny, kteří rozšířili mezi svými známými a přáteli, jakou knihu chceme vydat. Pomohla i evangelická církev, takže pamětníků nakonec bylo dost. Bohužel, ne všichni se však dočkali vydání."

Jak dlouho příprava této knihy trvala?
První práce začaly v roce 2009 a musím říci, že práce byla nejintenzivnější právě při sběru materiálu. Bylo ho skutečně hodně, archiv je dobře zásobený, takže jsme měli dost k prostudování. Dávat to množství dohromady, vybírat podstatné, ale i doplňovat, pátrat či anulovat některé informace, to opravdu nebylo snadné.

Kniha má navíc spoustu fotografií, že?
Ty jsme získávali od pamětníků. Někdy to byly skutečné unikáty, například pozvánka na premiéru filmu Mistr ostrého meče. Jindy to byly zase hodně osobní fotky, které jsme do knihy ani nedávali, třeba záběr na plačící pozůstalé při pohřbu obětí prvního náletu na Pardubice a v podobném duchu by se samozřejmě dalo pokračovat.

Když se vás zeptám, jak tehdy vypadal naprosto všední život Pardubáků…
Atmosféra doby byla podkreslena strachem a obavami. Samozřejmě, záleželo na tom, zda vezmeme den z roku 1939 anebo 1942 či v létě roku 1944, kdy už lidé cítili blížící se konec války. V podstatě to byla situace, v níž lidé museli žít normálním životem, aby vydrželi. Samozřejmě, že se ale také chtěli bavit a chvíli zapomenout na těžké časy. I když třeba taneční zábava, pokud už byla povolena, se konala ve znamení stresu, kolikrát při zpáteční cestě domů houkal poplach. Další problém bylo jídlo, protože příděly potravin byly nižší a nižší a jejich shánění mimo povolené kvóty bylo riskantní. Hodně například pomáhali pardubičtí železničáři tím, že upozorňovali na nádražní „šťáry", takže lidé měli čas vystoupit, když vlak zmírnil jízdu anebo vyhodit zásoby z oken. Bylo to těžké, ale našly se i chvilky, kdy se děti dokázaly bavit a hrát si. V Pardubicích hostovala i olomoucká opera, hrálo kino, nicméně neustále nad všemi visel Damoklův meč smrti.

Přesto bylo nemálo hrdinů, kteří se nebáli riskovat životy. 
Ono se to dnes nezdá, ale hrdinským činem bylo i poslouchání rozhlasu z Londýna. Víme, že první potrestaná v Pardubicích za jeho nedovolený poslech byla Antonie Ždímalová. Dostala trest poměrně malý pět měsíců protože byla první, poté už následovaly tresty smrti. Příběhů jsme sesbírali opravdu hodně a velmi se od sebe liší. Záleželo na tom, kolik bylo respondentovi let, zda byl ještě dítě anebo už dospělý. Mě osobně nejvíc zaujaly příběhy, které se dotýkaly atentátu na zastupujícího protektora Heydricha. Někteří pamětníci byli svědky útěku Alfréda Bartoše anebo zažili popravy na Zámečku, kdy salvy popravčí čety vyvolávaly u žen bydlících poblíž v domcích hrůzu a nervové záchvaty. Zaujalo mě také svědectví sester Konířových, které zažily druhý nálet na Pardubice a tři dny hledaly v rozvalinách svého domku otce. Samy byly zraněny a obdivuji je, že byly schopné vůbec po těch letech o hrůzném zážitku vypovídat.

Kniha je na světě díky tomu, že jste svůj knihovnický post vyměnila za literární…
Rozhodně se necítím být spisovatelkou, pouze jsem dávala dohromady to, co se nabízelo. Měla jsem vše usnadněné tím, že Pardubice i v té strašné době dokázaly žít a že v nich žili lidé odvážní, ale též nesmírně kulturní. Což dokládá například kapitola o oslavě 600 let výročí města. Je obdivuhodně, co lidé dokázali. A já jenom doufám, že kniha svým pravdivým svědectvím o hrdinství obyčejných Pardubáků zaujme dnešní čtenáře.

Milada Velehradská

Autor: Redakce

14.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zhruba 200 demonstrujících lidí se 16. prosince 2017 vydalo před pražský TOP hotel, kde se koná konference evropských protiimigračních stran pořádané hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD).
AKTUALIZOVÁNO
45 4

Okamura pozval Le Penovou a Wilderse do Prahy. Lidé skandují "Hanba"

Betlémské světlo dovezla z Vídně čtveřice skautů.
2 21

Skauti přivezli z Vídně Betlémské světlo. Předávali ho už na nádraží

AKTUALIZOVÁNO

Wilders a Le Penová v Praze: Proti migraci je třeba bojovat i zdí. Svrhněme EU!

Nizozemský odpůrce islámu a předseda Strany pro svobodu Geert Wilders vsadil v Praze na českou notu, nadšenému publiku na konferenci krajně pravicových stran připomínal českou historii a na podporu svých myšlenek neváhal použít i některé významné české osobnosti. 

Je okouzlující a hladová, řekl kouč o české hvězdě Ledecké

/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU/ Byl to malý krok do neznáma, ale už teď si obě strany chválí, jak se povedl. Bývalý americký snowboardista Justin Reiter letos převzal přípravu Ester Ledecké na prkně.

Do Jeruzaléma přijede americký viceprezident Pence, Fatah chystá demonstrace

Hnutí Fatah palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse svolává na příští týden demonstrace u příležitosti toho, že Jeruzalém navštíví americký viceprezident Mike Pence. Fatah bude protestovat proti změně americké politiky, jež se projevila Trumpovým uznáním Jeruzaléma za hlavní město Izraele.

Chanukový svícen opět září ve vile Stiassni. Po 80 letech

/FOTOGALERIE/ Výjimečná událost, jakou vila nezažila celá desetiletí, se v pátek odpoledne odehrála v brněnské vile Stiassni. Po osmdesáti letech tam totiž členové Spolku přátel vily Stiassni a brněnské Židovské obce zapálili chanukový svícen.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT