Jsme skvělý národ, jen nám vládnou nemehla. Slavné politické heslo Andreje Babiše, které v době pandemie získává nepříjemnou pachuť, je perfektním vyjádřením představ Čechů o sobě samých. Bez ohledu k tomu, zda to pravda je, či nikoli, z Česka skutečně vzešla celá řada mimořádných osobností, které změnily svět a ve svých oborech dosáhly absolutního vrcholu.

Stačí připomenout Miloše Formana, který se stal králem světové kinematografie. Z dávných dob zase můžeme vzpomenout na Josefa Myslivečka, o němž nyní konečně vzniká celovečerní film. A z ryzí současnosti zase třeba tanečník Yemi, který spolupracoval s největšími hvězdami současné popmusic.

A patří sem také architekt Jan Kaplický, architekt, jenž změnil nás pohled na to, co je krásné, praktické a obyvatelné. Právě tomuto velikánu světové architektury je věnována obří monografie z dílny Kaplického spolupracovníka Ivana Margouliuse, kterou nyní vydalo nakladatelství Cpress.

“V obsáhlém díle vzešlém ze spolupráce jeho manželky Elišky, přátel a Nadačního fondu Kaplicky Centre najdete komplexní pohled na život, dílo i odkaz tohoto jedinečného umělce,” slibuje nakladatel.

Víc než knihovna

Osud Jana Kaplického však zrcadlí do velké míry náhled nejlepšího národa na své opravdu nejlepší - Forman, Mysliveček, oba se největších poct dočkali až “venku”. A totéž platí také pro Kaplického. Ten emigroval do Velké Británie v roce 1968 a založil zde architektonický ateliér Future Systems.

Název více než příhodný. Kaplický ve své tvorbě značně posouval představy o tom, jak má budova vypadat. Inspiroval se nejrůznějšími geometrickými tvary, na rozdíl pravoúhlých staveb navrhoval stavby spíše oblé, či se dokonce pokoušel o téměř beztvarou abstrakci.

To ostatně dokazuje v Česku asi nejproslulejší Kaplického návrh nové budovy Národní knihovny, kolem něhož se rozpoutala bitva připomínající Havlova absurdní dramata. Jak to dopadlo, všichni víme a Národní knihovna na moderní budovu stále čeká. Mezitím Jan Kaplický zemřel a žádné z jeho děl navržených pro Českou republiku zatím nebylo realizováno.

O autorovi
Ivan Margolius se narodil v Praze, studoval tam architekturu, kterou dokončil v Londýně po opuštění Československa v roce 1966. Jako architekt pracoval pro firmy Yorke Rosenberg Mardall, SOM a Foster and Partners. Je autorem pamětí, knih a článků o umění, architektuře, inženýrství, návrhářství a automobilové historii. Spolupracoval s Janem Kaplickým a Future Systems na několika projektech a je s ním spoluautorem knihy Česká inspirace (2005).