Po dvou úspěšných detektivních novelách Nejasné představy o vraždě a Lež vydává Emil Bratršovský v nakladatelství Fabrička ve dvoře svou další knihu Krásný svět. Autor v ní oproti předchozí tvorbě opouští jak naši současnost, tak i svět zločinu a vydává se v souboru antiutopických povídek do budoucích časů.

Povídky jsou spojeny časem a místem, budoucí svět je totiž v každé povídce této knihy rozdělen vysokou, neprostupnou zdí na dvě části. Civilizace na jedné straně této zdi je neskutečně vyspělá a bohatá, lidé zde nemusí pracovat a proto se zabývají nicotnostmi. I když je společnost na každém kroku chrání, jsou nejistí a ztracení jako malé děti v hustém lese. Na druhé straně zdi se vývoj po civilizačních válkách zastavil, otočil a propadl se zpátky. Lidé zde žijí na úrovni středověku a musí bojovat každý den o holé přežití. Jsou drsní a nelítostní, ale v mnoha ohledech pravdivější. Zeď, která oba světy odděluje, je pro běžné občany nepřekonatelná. Jediní kdo přes ni smí, jsou specializovaní průzkumníci vysílaní „vyspělou“ civilizací. Co na druhé straně najdou, bude překvapivé.

Kniha je ilustrovaná jejím autorem, po vytištění bude mít 320 stran.
Knihu 18. 11. pokřtí v Praze Eva Holubová.

Emil Bratršovský, fotograf, sochař a spisovatel

Narodil se v roce 1965 v Rokycanech. Do roku 1984 studoval různé ale většinou úplně zbytečné školy. Od roku 1985 pracoval jako elektrotechnik a začal navštěvovat Institut tvůrčí fotografie v Opavě. V roce 1989 ukončil tuto školu sérií fotografií z cikánského prostředí. V létě byl zatčen na 48 hodin při demonstraci a byly mu zabaveny filmy. Na podzim emigroval do Rakouska, kde zažádal o azyl. Žil v Rakousku jako utečenec, pracoval na stavbách jako pomocný dělník a fotil soubor fotografií z utečeneckých lágrů.

V lednu 1990 se vrátil zpět do republiky, živil se jako noční vrátný na dívčí koleji, osvětlovač a plavčík. Od roku 1991 jako volný fotograf fotil reportáže v České republice a na území bývalého Sovětského svazu pro různé časopisy. Nejvíce spolupracoval s nově vzniklým časopisem Reflex, ale i se všemi dalšími českými i zahraničními periodiky. V druhé polovině devadesátých let založil fotografický atelier Fabrička ve dvoře zaměřený na komerční fotografii pro velké reklamní agentury. Nadále ale cestoval a věnoval se dokumentární tvorbě. Fotil volné cykly - pouliční divadlo v Litvě, horolezeckou výpravu v Uzbekistánu, squattery v Paříži, slumy v Keni apod.

Od konce devadesátých let se začal plně věnovat fotografickému portrétu. Pro známé magazíny fotí význačné české osobnosti. Tyto jeho práce vycházejí souhrnně v roce 2010 ve fotografické knize Portrét. Komentář Aleny Prokopové ke knize najdete zde. V současné době se nadále věnuje portrétu, ve volné tvorbě se zabývá fotografickým aktem a zároveň se věnuje sochařství.

V roce 2012 mu vychází v nakladatelství Daranus detektivní román ze současnosti - Nejasné představy o vraždě a v roce 2016 v nakladatelství Fabrička ve dvoře vydává další detektivku Lež.