Anthony de Curtis: Lou Reed – Život

Lou Reed měl všechno, jen ne nudný život. Jeden z mála rockových tvrďáků, hodných toho přízviska, se s nikým – ani se sebou – nemazlil. Proto je i čtení o něm místy mrazivé, i když jindy zase nutí k širokému úsměvu. Už to, že se někdejší člen kultovní americké kapely Velvet Underground dočkal stáří, je svého druhu zázrak. V osobním kontaktu byl často nesnesitelný, v tvorbě však nesmírně empatický. Přitom ani náhodou nezavíral oči před hrůzami, jež nás obklopují. Máte-li chuť – řečeno slovy Reedova velkého hitu Walk On The Wild Side – sjet si to z té drsné strany, je pro vás kniha Anthonyho de Curtise ideální volbou.

(Euromedia Group, 2020, překlad Eva Křístková)

 Kdo by si myslel, že dobrodružstvími Rychlých šípů ve Stínadlech byla zásoba foglarovských záhad vyčerpána, krutě by se mýlil. Vydejte se na další expedici, při níž budete obracet stránky dál a dál, až nakonec usnete rozrušeni s rozsvícenou lampičkou.
Knižní tipy Deníku: Seance s Agathou Christie a tajemná Řásnovka

Jan Beránek: Pátrání po Silvestrovi – Válečné osudy baťovců v Singapuru

Když začal Jan Beránek pátrat po osudech svého prastrýce Silvestra, věděl jen to, že jeho předek zahynul za nejasných okolností v Singapuru. Působil tam jako dobrovolník při obraně proti japonské invazi na začátku roku 1942. Do vzdálené země na jihovýchodě Asie se však původně dostal v roli zaměstnance firmy Baťa – a právě úděl lidí, jako byl on, čekal v naší literatuře dlouho na své zpracování. Co vlastně Silvestr a jiní baťovci ve víru dramatických válečných událostí v Singapuru dělali a jak skončili, o tom vypráví faktografická detektivka s 230 unikátními fotografiemi, dobovými dokumenty a mapami.

(Mystery Press, 2020)

V originále se jmenoval Sharkey. Nikdy nedosáhl takové proslulosti jako jiný literární hrdina z knih sira A. C. Doylea, geniální detektiv Sherlock Holmes. Ale přesto vydaly příhody tohoto zavilého kapitána na tucet námořnických povídek.
Knižní tipy Deníku: Čím trpěl Karel IV. a kdo je kapitán Žralock?

Vítězslav Hálek: Básně a prózy

Básníka, spisovatele a dramatika Vítězslava Hálka (vlastním jménem Vincence) dnes vnímáme jako trochu přehnaného idealistu, ne-li pachatele mělkých selanek. Dosti tomu napomohl brilantní odsudek Hálkovy tvorby z pera J. S. Machara, který ve své době způsobil stejný poprask jako o mnoho desetiletí dříve Havlíčkova kritika J. K. Tyla. Zbytek dokonalo zařazení povídek Muzikantská Liduška a Na statku a v chaloupce mezi povinnou četbu. Možná, že nové vydání Hálkových veršů a próz v edici Česká knižnice umožní současnému čtenáři vidět tohoto čítankového autora z jiného úhlu. A třeba nám i pomůže pochopit nesporný fakt, že byl Vítězslav Hálek svými vrstevníky milován – nejen díky tomu, co psal, ale především pro jeho sympatickou, vřelou osobnost.

(Nadační fond Česká knižnice, 2020)

Raffaele Simone: Vášně duše

Emeritní profesor římské univerzity Raffaele Simone napsal svůj historický román formou korespondence. Tak se to dělávalo – ale jeho kniha je v lecčem velmi moderní. Zabývá se skutečnou událostí: cestou stárnoucího francouzského filozofa Reného Descarta na dvůr švédské královny Kristiny. Obraz osvícené panovnice autor nelakuje narůžovo a je pozoruhodné sledovat, jak vztahy obou veličin kapitolu od kapitoly ochládají. Už od Descartova příchodu do královnina sídla cítíme, že se tu bude svářit síla ducha s pokrytectvím a dvorním protokolem. Myslitel – nijak zvlášť nevítán – prochází sály plnými exponátů ukořistěných při vpádu Švédů na Pražský hrad, kde kdysi tvořily součást sbírek císaře Rudolfa II. A uvažuje o tom, co je základem novodobých invazivních států – nejen toho, v němž se ocitl.

(Dauphin, 2020)

Karel Hvížďala
Spisovatel Karel Hvížďala: Psaní je pro mě posedlost, které se neumím vzdát

Jaroslav Hutka: Karanténa

„Alexander Veliký skapal na kousnutí komára / Sovětský svaz vtipně padnul na skloňování / gorba gorbu gorbádiov / a kdyby měla klobása křídla / nebylo by ptáka nad ni.“ Médii nepozorován, nevyrušován a nekomentován píše v posledních letech Jaroslav Hutka jednu báseň za druhou. Po letech písničkaření doma i v exilu hraje dnes častěji na zamyšlenější strunu.

Zvenčí je sice stále vidět spíš jeho poloha zpěváka antizemanovských agitek, ale pod tím existuje ještě jeden Hutka. Ten, který jezdí za přemýšlením a inspirací do Indie či Francie a jemuž se daří mnohem více nápadů vtělit do – bohužel daleko méně sledovaných – knížek poezie. Ta poslední nese stručný název Karanténa a je už čtvrtou Hutkovou sbírkou básní, vydanou v Čechách.

(Galén, 2020)